Hlídání princezny

Tak jak už jste z názvu mohli zjistit, dnešní článek bude, jak jsem zmiňovala tuším v receptovém článku Muffiny z kiwi, shrnutí celých asi 14 dní, nebo jak dlouho jsme tu Arsinku měli, co jsme hlídali tu naší malou princezničku. Říkala jsem vám tam i to, že mi jde o uložení si okamžiků s ní, protože už je celkem dost stará. A i když se modlíme, aby tu s námi byla ještě hodně dlouho, nikdy nevíte, kdy může nastat ten osudový den.., ale pryč od toho, snad ještě dlouho nenastane.
Arsinku jsme dostali na hlídání 22. července 2021, to jsem už zmiňovala v článku tuším Táborák, který vyšel myslím přesně ten den a taky jsem to zmiňovala na instagramu, respektive ve stories.
Od té doby jsem se snažila fotit tu svou zvěř každý den a zkusím tu udělat nějaký přehledný záznam, uložit sem ty nejpovedenější fotky, možná sem zkusím uložit i něco z loňského roku, kdy jsme jí hlídali - na památku, i když to mám možná spíš na videích, ale asi to bylo minimálně na výlety záživnější období.
Pěšky už toho totiž moc neujde a v těch vedrech bych jí ani nikde nechtěla tahat, ale loni jsme takhle venčili s bývalým kamarádem, se kterým jsme se teď trošku rozhádali, což už jsem možná taky někde říkala a teď si myslím, že je tak trochu nejlepší se mu malinko vyhýbat. Ale to je jedno, nebudu zde vytahovat osobní spory a záležitosti. Co jsem však chtěla říct, tak on měl auto, tudíž jsme tady nastoupili, přejeli třeba na Biřičku a tam se Arsa ráchala celý den v rybníce. Prostě to bylo takové zajímavější a záživnější řekla bych. A možná zařadím ještě něco na co jsem teď zapomněla.
No uvidíme jak se mi to podaří zpracovat, nějakou představu mám, tak snad to vyjde podle ní nebo ještě líp.

Takže začneme asi rovnou 22. červencem, kdy jsme Arsinku dostali na hlídání, přestože z toho dne fotky, které bych si zde chtěla uložit nemám. Ale přijde mi to jako hezký úvod do tohoto článku.
První fotky tu mám z 23. července, kde jsou fotky hlavně z toho jak se zvířata přetahovala.
Další hned z 24. července z procházky.
Další z 25. kdy se miláček válel.

A další 26. července, kdy jsem Arsince drbala kožich, což je u nás častá snaha o zbavení co nejvíce chlupů, aby jsme je pak neměli doma. No a ukážu vám takovou schválně rozostřenou fotku s zaostřenými kusy na místa, kde jsou její vydrbané chlupy, protože to jsou fakt kupy, normálně sněží.

Pak se rovnou přesuneme k 28. červenci, ze kterého tu mám fotky psího dortu, který jsem miláčkům dělala zpětně za Bárnyho 5 narozeniny. Každopádně to byl asi poslední dort, který jsem jim kdy dělala, protože Arsa ho vlastně snědla skoro celý sama, takže jsme se pak bály, aby nebyla ucpaná, protože Bárny ten dort paradoxně nechtěl. Přitom to byla jen rýže s těstovinami namíchaná a k tomu játra. A pár pamlsků na ozdobu.
Zároveň to bylo ve dne, kdy jak jste četli myslím v článku Produktivnost, jsem se potřebovala pořádně zabavit, abych neusnula. No a proto jsem dělala i roládu s lesním ovocem, na kterou vám dám brzy recept a mám k tomu jednou hezkou psí fotku.

Pak tu mám taky pár fotek válející se Arsy, případně Bárnyho, v trávě, protože to je i díky jejímu věku letos náš nejčastější způsob venčení. Chci jí nechat, aby se mohla válet, což naprosto miluje, případně si pohrát s klackem, mimochodem s tím mám taky pár fotek, i když to kvůli nedávnému zranění její nohy moc nechceme podporovat a pak taky ráda hrabe. Zatímco Bárny hrabe kořínky, tak ona jako správný lovecký pes odjakživa hrabe myšičky. Tak to vám sem dám taky pár fotek.

Potom nám skončil červenec a další fotky mám až z 1. a 2. srpna:

Z 3. srpna mi tu přijde strašně hezká a hlavně vtipná fotka, jak strojí v řadě.. mamka si dovolila jíst (tak omluvte její domácky oblečenou nohu) 😂
A pak už tu za celých šest dní žádné další zajímavé fotky bohužel nemám. Ségra už je však zpět, mamka jí dneska Arsinku odvezla a teď uvidíme, kdy jí zase příště uvidíme.
Tak a nakonec tu mám tedy těch pár památečních fotek. Snažila jsem se jich vybrat co nejvíce.:

Některé jsou tady koukám malinko rozostřené, za což se omlouvám, ale přesto bych si je zde ráda nechala uložené..
A tímto bych dnešní článek ráda ukončila, tak snad se vám alespoň trošičku líbil a my se uvidíme zase někdy příště.. (nejspíš už zítra s dalším knižním článkem, ale nechci nic slibovat, protože vždy, když něco slíbím, tak do toho nakonec něco vleze a nevyjde to..) 😀 Ale tak paa..😊

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Zapečená rajčata s balkánem a těstovinami

Outfit číslo 22.

Outfit číslo 6.