Den s maminkou
Dnes jsem si řekla, že bych si sem mohla uložit a vám ukázat pár ledabylých (to slovo prostě nemůžu vynechat, skrz mě se sem pořádně dere) fotek z dnešního dne stráveného s maminkou.
Celý den nám propršel, tak abychom měli alespoň trochu aktivní den, tak já si ráno zacvičila a mamka radši místo toho zajela do obchodu pro snídani, protože jsme měli chuť na takový tvarohový koláč z listového těsta.
Pak jsme zajeli do města, kde jsem potkala i kolegu, protože já sháněla lososové (barvy) sportovní tílko, nejlépe bez potisku nebo maximálně s decentním potiskem a s takovým tím boxerským výstřihem vzadu. No nakonec jsem sehnala bez toho boxerského, protože tílko s ním mi nesedělo a ostatní měli právě velký potisk přes celá prsa. A i tak má tenhle decentní vzor, ale i tak jsem byla úspěšná, protože k tomu mám i celkem podobné tričko.



Poté jsme koupily ještě čaje, další oříškové máslo, tentokrát zkouším kešu, tak uvidíme. A odpoledne jsem zašla do knihovny, tak se můžete těšit v příštím knižním článku na celkové shrnutí dalších tří knížek, už dočítám druhou a pak už mi do vydání zbývá jen jedna.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).