Táborák
Tak spouštím prsty po klávesnici, v hlavě prázdno, protože jsem se krásně zrelaxovala na další pracovní akci od práce, kdy tentokrát nešlo o grilování, ale o opékání buřtů. Příjemné odpoledne strávené v krásné příjemné společnosti, kde o humor není nouze, co víc si přát. Na tohle se zvyká lehce a krásně, na nejlepší práci na světě, na úžasný kolektiv, to je pak radost ze života, to se pak pracuje jedna báseň. Vím, že se opakuji stále a stále dokola, ale tu práci miluji!
Opékání trvalo asi 6 hodin, od tří do devíti tuším. Přišli jsme trošku déle, protože přijela ségra nám odevzdat Arsinku na hlídání. K táboráku jsme přišli však i s Bárnym, protože jsem ho předtím nestihla vyvenčit, Arsinka jako stará paní, z více důvodů však zůstala doma a odpočívala.
Zajedno proto, že už je tak svá, že s ní člověk moc nesmí mít cíl a pokud má, tak trvá neuvěřitelně dlouho než tam dojde. Ale hlavně je to somra největší. Každopádně Bárny si to užil, byl ve svém živlu.. kousal klacky, lovil mouchy, kterých se vzápětí bál, a občas dostal i něco k snědku.
Přemýšlím co vám k tomu říct, nechci to tu dopodrobna popisovat, zajedno by to nemuselo být příjemné účastníkům zájezdu - to hlavně - a za další by to bylo zbytečně dlouhé a vlastně asi o ničem. Takže řeknu poslední věc.. v této práci jsem pár měsíců, přesto už si tykám s většinou kolegů a dnes se k nim přidali další tři, z čehož mám radost, protože to jsou opravdu úžasní lidičky.. 😍
Tak a tím končím, teď už jenom pár fotek co jsem dnes zdokumentovala na památku a brzy (možná už zítra) se můžete těšit na další outfitový článek.. tak paa 👋
Opékání trvalo asi 6 hodin, od tří do devíti tuším. Přišli jsme trošku déle, protože přijela ségra nám odevzdat Arsinku na hlídání. K táboráku jsme přišli však i s Bárnym, protože jsem ho předtím nestihla vyvenčit, Arsinka jako stará paní, z více důvodů však zůstala doma a odpočívala.
Zajedno proto, že už je tak svá, že s ní člověk moc nesmí mít cíl a pokud má, tak trvá neuvěřitelně dlouho než tam dojde. Ale hlavně je to somra největší. Každopádně Bárny si to užil, byl ve svém živlu.. kousal klacky, lovil mouchy, kterých se vzápětí bál, a občas dostal i něco k snědku.
Přemýšlím co vám k tomu říct, nechci to tu dopodrobna popisovat, zajedno by to nemuselo být příjemné účastníkům zájezdu - to hlavně - a za další by to bylo zbytečně dlouhé a vlastně asi o ničem. Takže řeknu poslední věc.. v této práci jsem pár měsíců, přesto už si tykám s většinou kolegů a dnes se k nim přidali další tři, z čehož mám radost, protože to jsou opravdu úžasní lidičky.. 😍
Tak a tím končím, teď už jenom pár fotek co jsem dnes zdokumentovala na památku a brzy (možná už zítra) se můžete těšit na další outfitový článek.. tak paa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).