Outfit číslo 7.
Tak jak jsem včera slíbila, dnes pro vás mám další outfitový článek.
Včera jsme rychle cvakli tenhle outfit. Tak rychle, že jsem si uvědomila až zpětně, že jsem vám nevyfotila bundu zapnutou, proto jsem sem vložila fotky, které jsem fotila dodatečně v rámci selfie. Fotku jen v tričku bohužel nemám, ale i tak.
Boty vám tu mám opravdu dávat? Protože jsou snad v každém článku stále ty stejné. Ale tak do prokliku vám dám tady minulý outfitový článek, protože tam je na ně více odkazů. V různých podobách.
Kraťasy mám z About you - odkaz tady. Mají je tam i v černé barvě, ale ty se mi nelíbí tolik.
Černé basic tričko mám z Takka ve velikosti S. Podobné tady nebo tady.
Bílá adidas bunda je poděděná, dalo by se říct, po nevlastní sestře. Je krásná, ale už začíná být určitým způsobem zničená, takže se ji asi zbavím a uvidím jak to vymyslím s její náhradou. Každopádně nejpodobnější asi tady.
No a teď jsem si uvědomila, že k tomu nemám ani žádnou kabelku, ale dala bych k tomu asi nějakou červenou. Jako třeba tady tuto, možná ještě tady tuto.
Boty vám tu mám opravdu dávat? Protože jsou snad v každém článku stále ty stejné. Ale tak do prokliku vám dám tady minulý outfitový článek, protože tam je na ně více odkazů. V různých podobách.
Kraťasy mám z About you - odkaz tady. Mají je tam i v černé barvě, ale ty se mi nelíbí tolik.
Černé basic tričko mám z Takka ve velikosti S. Podobné tady nebo tady.
Bílá adidas bunda je poděděná, dalo by se říct, po nevlastní sestře. Je krásná, ale už začíná být určitým způsobem zničená, takže se ji asi zbavím a uvidím jak to vymyslím s její náhradou. Každopádně nejpodobnější asi tady.
No a teď jsem si uvědomila, že k tomu nemám ani žádnou kabelku, ale dala bych k tomu asi nějakou červenou. Jako třeba tady tuto, možná ještě tady tuto.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).