Dobré skutky

Dnešní článek bude asi velmi podobný článku Charita. Přiznám se, že jsem tento článek sepisovala tak nějak postupně jak šel čas, život a hlavně, když byla příležitost nějaké pomoci/charity, která nestála za samostatný článek, tak jsem si řekla, že to zapíšu alespoň do takhle jakože obecného článku. Zároveň jsem zde zachycovala různé vzpomínky, na které jsem si postupně vzpomněla, příběhy z vyprávění, většinou ne zrovna hezké a také pokusy. Teď jak si to po sobě čtu, tak si říkám, že věta, že ta pomoc nestála za samostatný článek zní asi dost blbě, ale myšleno to bylo tak, že by to byl článek o jedné/dvou větách, že by jednoduše byl opravdu tak krátký, že by mi to přišlo až příliš krátké.

První záznam zde byl 4. 12. 2020, kdy mi Ježíšek maminka koupila tu černou čepici, kterou jste mohli poprvé vidět v článku Adventní čas a od té doby určitě ještě v několika dalších článcích. A to proto, když jsem si konečně koupila čepici tak nějak podle mých představ, tak jsem se rozhodla darovat na charitu tuhle fialovou soupravičku čepice a takové té kulaté šály, kterou si zaboha nemůžu vzpomenout jak se jí říká, protože jsem jí dostala k Vánocům v roce tuším 2017 nebo 2018 a sice se mi líbila ta šála, ale fialová není úplně moje barva a kor na takovýchto věcech, ale hlavně já nemám ráda kulichy, absolutně se mi nelíbí ty bambule na čepicích... na dětech teda ještě ano, ale já osobně se v tom dobře necítím.

Další co bych zde chtěla zmínit je podle mě naprosto bezchybná charitativní stránka zajišťující pouhým jedním bezplatným kliknutím denně naplnění prázdné misky opuštěným mazlíčkům. Pokud to neznáte, jmenuje se to Click and feed. Určitě mrkněte a plňte těm miláčkům pravidelně misky. Odkaz vám dávám tady.

Ještě bych sem chtěla napsat takovou vsuvku. Chtěla bych na vás apelovat.. pokud někdo víte, nebo se dozvíte o nějakém týraném zvířeti či dokonce zvířatech, hlaste to okamžitě na záchrannou stanici ve vašem kraji. Píšu to zde, protože mi jednou jedna má kamarádka vyprávěla o příběhu, kdy kamarádka nebo známá její babičky měla vnučku, která měla spoustu zvířat, ale vůbec se o ně nedokázala postarat. Vyprávěla mi to už poměrně dávno, ale z toho co si pamatuji vám můžu říct, že zvířátka byla a žila třeba ve svých vlastních výkalech, slečna měla dva psy a jelikož se moc nemusely a ona měla raději toho menšího, tak na balkóně nechávala psa rasy zlatého retrívra, který byl velký asi tak stejně jako ten balkón, takže se tam chudák sotva otočil.
Tehdy jsem na ní apelovala docela marně, ať mi řekne, kde dotyčná bydlí, že to na záchrannou stanici nahlásím, ale bohužel to mi říct nechtěla. Každopádně se mi chtěla vyzpovídat, protože jí to nedělalo dobře a já jí za to ještě sprdla, protože vzhledem k tomu, že mi nechtěla dát nic, abych s tím něco mohla udělat, tak jsem byla naštvaná, že mě to trápí a nemůžu s tím nic dělat.

Další, co jsem si říkala, že bych zde mohla zařadit a započítat do tohoto článku je můj domácí pokus zjistit, kolik cca měsíčně projíme doma. A po výsledku jsem si říkala, že by asi nebylo úplně od věci někdy nepřispívat jenom pejskům, ale i maminkám samoživitelkám. Sama chci jednou rodinu a doufám, věřím, že mě tohle nikdy nepotká a že si budu moci vždy dopřávat kvalitní ingredience a stravu.
V neděli 21. 2. 2021 nám skončila taková challenge s mamkou a to, že jsme spočítali všechny účtenky, které jsme nasbírali za poslední uplynulý měsíc za jídlo a zvlášť jsme napočítali i psí jídlo a drogerii. I když teda na psím jídle toho moc nebylo, protože zajedno pytel jeho granulí mu vydrží na 3 měsíce a v průběhu měsíce je ještě měl. Navíc občas mívá konzervy a jedna mu taky vystačí myslím tak na 14 dní. Ale hlavně ten měsíc umřel pejsek mojí babičce a tak nám dovezla dvě krabice paštiček, skoro plný pytel granulí a sáček s pamlsky, takže i když jsme se rozdělili se ségrou, aby měla i pro Arsinku něco, tak nám zásoba tohoto jídla vydržela pěkně dlouho.

Asi bych měla říct i co tomuto výzkumu předcházelo.:
Viděli jsme s mamkou v televizi jeden rozhovor s nějakou novinářkou, tuším, že to byla Nora Fridrichová a ta říkala, že vlastně během pandemie dělala nějakým způsobem nákupy pro matky samoživitelky, kupovala jim třeba i to, co od dětství neměli a to mi vnuklo otázku.:

Kolik peněz za jídlo utratíme my za měsíc?

A tímto začalo naše ukládání účtenek a výsledky součtů jsou:

1. Lidské jídlo 4 728 Kč
2. Psí jídlo 28 Kč
3. Drogérie 188 Kč

No a důvod proč vám to sem píšu je, že zajedno mě díky tomu napadla otázka, jestli jste někdy pozorovali, kolik financí za jídlo během měsíce vyhodíte vy a za druhé mě napadl díky tomu název tohoto článku Dobré skutky 😄

Jinak musím říct, ještě jeden takový smutnější příběh. Kamarádka mi vyprávěla, jak přišla o svojí milovanou kočičku. Tehdy bydlela v baráčku. Říkala, že s mamkou věšely prádlo, když najednou slyšely bolestné mňoukání její milované kočičky. Kočička se plazila od jejich sousedů, pro které nemám slušný název ani oslovení, takže je zde pojmenovávat raději nebudu, jednou nohou po zemi, protože zbylé tři nohy, ocas a myslím že i žebra měla zlomené. Kamarádka připravená za její uzdravení zaplatit majlant jí hned vzala k veterináři, ale ten řekl, že kočička už s největší pravděpodobností nikdy chodit nebude a tak místo aby jí trápili nechali kočičku uspat. Proto, že to udělali sousedi nemá žádný důkaz, takže jim to na pohodu prošlo, ale říkala slušně řečeno, že nebyli vůbec normální a píšu to sem hlavně proto, že mi je kočičky strašně líto a chtěla bych tohle násilí na zvířatech vymýtit ze světa.
No s tím jsem si zároveň vzpomněla jak jednou v televizi tuším Laďka Něrgešová, jestli se nemýlím, říkala při natáčení pořadu Farmář hledá ženu, že viděla nemocnou kočičku a když na to farmáře upozornila s tím, že by jí měl odvést k veterináři, tak opět pro toho farmáře nemám slušné oslovení, onen farmář jí prý utopil v sudu plném vody. Nesnáším lidi, co mají zvířata jen k užitku, ať už jde o lovení myší, hlídání pozemku, maso, vejce, mléko, vlnu nebo cokoli jiného, ale jinak nemají vůbec žádný soucit a neumějí se k těm zvířatům chovat. Utopila bych ho taky, jsem zvědavá, jak by se mu to líbilo - dusit se vodou. Sakra lidi.. jsou to bezbranné dušičky, vážně jim my lidé musíme ubližovat? Opravdu máte tu potřebu jim ubližovat? Můžete se pak samy na sebe podívat do zrcadla? Není vám z vás špatně? Mně teda z takových lidí špatně je!

No jinak mě napadlo, že napíšu článek s názvem Překočkováno o tom, kolik koček jsem za poslední dobu potkala a kolik možností jsem měla pomáhat a věřte mi, že nikdy neváhám a snažím se pro tu číču udělat co nejvíce, ale nakonec jsem si řekla, že to zařadím do tohoto článku.
Jinak potkala jsem, co si teď vybavuji minimálně dvě kočičky.. první vyplašili moji psíci, které jsem odehnala vždy, ale pak jsem se k číče vrátila a oni byli tak zvědaví, že se stále vraceli a jednou jsem je odehnat nestihla a číču už jsem pak nenašla.
Druhou moji psi pro změnu našli pod keřem. Byla hladová.. došla jsem dát domů pejsky, vzala jsem dvě paštiky a došla jí nakrmit. Pak se ke mně stále tulila, lísala, jak jsem jí drbala zjistila jsem, že byla samé klíště, což nesnáším.. škoda, že jsem u sebe neměla pinzetu na klíšťata, abych je z ní dostala - pokud by se vůbec nechala, ale svěděli mě z toho úplně ruce.
Byla jsem s ní až do pozdního večera, ale kvůli pejskům jsem si jí domů vzít nemohla a nevěděla jsem kam jí mám dát. Navíc, když jsem si jí vzala do vchodu a dveře se za námi zavřeli, stejně začala viditelně panikařit, takže i z toho důvodu jsem si jí nemohla vzít domů. Nakonec jsem jí tam musela nechat.. modlila jsem se, abych jí tam našla ráno, že jí dám snídani, nebo prostě abych jí viděla v následujících dnech a mohla jí dát zase jídlo. Asi 14 dní jsem u sebe nosila paštiky, avšak marně. Kočičku už jsem neviděla a to mě upřímně docela děsí.
Dávala jsem vám její fotku do stories na IG, nejsem si jistá, jak už to je dlouho, ale zkusím dohledat ty fotky jak v mobilu, nebo možná i na stories, a i když nevím jak moc byly kvalitní, spíš asi nebyly, tak vám je sem zkusím dát.

Fotka je už z 20. 4. 2021

Určitě kdyby jsem nějakou dobu počkala, tak budu mít spoustu dalších bodů, ale myslím, že by to pro tento článek mohlo stačit, i tak je toho asi dost. 😊
Třeba někdy udělám pokračování, ale nevím.. uvidíme. Teď razím vyvenčit psa a udělat jídlo, tak pa.. 👋