Pracovní akce
Dnes vám tu ve zkratce popovídám o středečním večeru, kdy jsme měli sešlost z práce na grilování. Proč jsem to nepojmenovala "Grilování" nebo "Grilovací sešlost".. důvod je, že to pro mě asi nebylo úplně grilování.
Nemám souhlasy lidí, aby jsem je zveřejňovala zde na svém blogu, jak víte, tak ani nevědí, že ho píšu, brzy vám sem chci dát pár outfitových článků zase a jedním z nich je ten, který jsem měla předevčírem. Jen to musím stihnout pořádně nafotit a k tomu mi chybí důležitá věc.. fotograf. Většinou mi to fotí mamka, ale nejdřív takhle musíme někam vyrazit, aby to mohla nafotit.. ale mám v hlavě už minimálně 5 outfitů, které bych vám zde chtěla ukázat.
Každopádně co jsem chtěla říct a úplně jsem od toho (zase) odbočila je, že z těch fotek, co mi přišli a kde jsem, vám zkusím dát sem něco málo, abyste viděli třeba jak jsem vypadala, když to půjde, tak některé lidi případně odříznu a dám vám sem i pár fotek, jak jsem se chystala v práci. Samozřejmě v mezičasech.
Jinak ty kraťasy, které na mě vidíte.. toto byla první akce, na kterou jsem si je vzala. Odkaz vám dám když tak pak i do outfitového článku, ale jelikož bůh ví kdy bude, tak pro jistotu odkaz už i tady. Jsou strašně příjemné a neuvěřitelně pohodlné. Ale víc v tom outfitovém článku.
K občerstvení jsem měla pouze dva pomerančové džusy a jeden chlebík s masem, jinak jsem byla na suchu, ale ani jsem neměla potřebu něco papkat víc. Musím se taky přiznat, že vzhledem k událostem, které se seběhli jsem byla ve středu vzhůru 31, 5 hodiny, takže jsem byla ráda, když jsem se dostala do postele a pořádně jsem se vyspala.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).