Piknik

Do dnešního článku zkusím v krátkosti sepsat předvčerejší piknik. Píšu to teda pár minut před půlnocí a zítra brzy vstávám na denní, takže to zkusím vzít trochu z rychlíku, tak doufám, že nezapomenu nic podstatného, doufám, že se vám to bude líbit, ale myslím, že to chápete.. už jsem vám navíc říkala, že po práci legraci, v překladu, že po denní jdu na pracovní akci, takže bych vám nestihla nic přidat. Proč teď trvám na tom, že budu denně přidávat, co zkouším a co tím sleduji vám vysvětlím opravdu hodně brzy v jiném článku.
Teď už však k pikniku. V předešlém článku jsem vám už něco málo nakousla. Musím říct, že piknik byl kratší než jsem čekala, protože mě snad sledoval, jinak si to vysvětlit nedokážu, jeden bývalý kamarád, protože jsem ještě ani pořádně nedosedla a už se tam zjevil a dal mi na starost třetího psa do počtu - jeho psa, že si jde něco zařídit. Respektive já s ním mluvím pořád, ale nemáme spolu úplně veselou minulost, takže ho hodně "ředím", nekomunikuji s ním zdaleka už tolik jako dřív, někdy se mu možná už i trochu vyhýbám a tak no.. nechci zacházet do detailů, ale mám kamarády, které mám upřímně radši a hlavně jim věřím víc.
Jinak ještě koukám, že tam je na některých fotkách vidět ovladač na elektrický obojek, který má ten pejsek na krku, tak chci jenom uvést na pravou míru, že já za to nemůžu, určitě jste si všimli, že z mých psů to nemá ani jeden. Já bych to svému psovi nikdy nenasadila, neměla bych to srdce na to mu takhle ubližovat, protože i když pak už stačí pípání nebo vibrace, stejně tomu zvířeti jednou ránu elektrickým šokem dát musíte, aby se toho bál a poslouchal. A s tím já prostě nesouhlasím. Proto vždy říkám, že být pejskař by mělo mít dvě pravidla.

1. Pořizovat si pouze psa, na kterého máte. Ne takového, za kterým vlajete jak vlajka a nezvládáte ho, nebo mu nemůžete, například kvůli práci, dopřát dostatek pohybu, který potřebuje.
2. Pokud vás ani tak neposlouchá, někteří pejsci jsou velmi tvrdohlavý, tak ho prostě mít raději na vodítku než mu dávat šoky.. vždy si na tom jeho místě představte sebe a uvědomte si jak by se vám to (ne)líbilo.

No každopádně potom mi jako poděkování přinesl nanuk.. takový ten meloun. A nechci, aby to vyznělo nevděčně, i když to tak nejspíš vyzní. Já na něj v tu chvíli neměla vůbec chuť a tak jsem si ho chtěla nechat na později, dát si ho doma do mrazáku. Asi po 10 minutách mi ale došlo, že se v tom horku dřív rozteče, takže jsem se vzdala ovoce, které jsem si vzala a upřednostnila už napůl rozteklý nanuk. Jenže ten mě samozřejmě zapatlal, a jelikož jsem s tímto nepočítala, tak jsem si nevzala ubrousky.. no takže jsem musela se sbalit a jít domů, abych neměla upatlané úplně všechno, i tak už jsem něco upatlala a potřebovala jsem se prostě omýt.
No každopádně to vůbec neberte jako stížnost nebo něco takového, i když mám dojem, že to tak vyznělo. Jinak jsem si stihla ještě nalakovat nehty na nohou, zítra zkusím v práci i ruce, i když to většinou vypadá dosti katastrofálně, tak uvidíme.. chtěla jsem si číst, to jsem nestihla.. a jak budete moc vidět níže na fotce, tak jsem vzala do své skleněné láhve vodu pro sebe i pro pejsky. Jogurt, který jsem nestihla, mimochodem tyto jogurty naprosto miluji, beru si je i do práce a rozhodně je doporučuji vyzkoušet. Myslím, že většina z vás si je určitě zamiluje, pokud už je nemilujete. Z ovoce jsem si vzala nektarinky, ty jsem stihla všechny a meloun, ten jsem stihla z půlky.. no a takhle to je asi pro dnešek vše, co bych vám řekla.