Oblíbené barvy
V úvodu dnešního článku bych vám ráda osvětlila, jak jsem v článku Móda, pod který tento článek spadá, myslela to, že se v dnešním článku nebudu zaměřovat pouze na Módu ve smyslu oblečení.
V první řadě, jak jste si asi už všichni všimli, když navštívíte můj blog, tak se objevíte v takovém "modrém světě". Jak jste už asi zjistili a pokud ne, tak po dnešním článku zjistíte, že moje úplně nejoblíbenější barva je totiž modrá. Proto vše, co jde, ladím do různých tónů modré barvy.
Takže až si jednou budu zařizovat svůj byt, což doufám nebude za víc jak maximálně dva roky, ale uvidíme jak to bude, co život a osud pro mě plánuje, tak až si ho budu zařizovat, tak bych ho právě moc ráda ladila do modré barvy. Konkrétně bych chtěla, aby můj byt obsahoval modrou barvu v hlavní roli, s bílou barvou a dřevem v patách. Jedinou výjimkou vidím gauč, ten si představuji spíš do tmavě šedé až černé barvy. Ale o tom někdy příště, až si budu byt zařizovat, určitě ho nějak zdokumentuji a budu sdílet.
Teď už konečně k té Módě. Jak už jsem zmínila, tak v hlavních rolích u mě vede modrá barva a to ve všech možných odstínech. Hned v patách modré barvy je černá barva po boku bílé, které už jsem vlastně také zmiňovala. To je taková moje základní trikolóra.
V první řadě, jak jste si asi už všichni všimli, když navštívíte můj blog, tak se objevíte v takovém "modrém světě". Jak jste už asi zjistili a pokud ne, tak po dnešním článku zjistíte, že moje úplně nejoblíbenější barva je totiž modrá. Proto vše, co jde, ladím do různých tónů modré barvy.
Takže až si jednou budu zařizovat svůj byt, což doufám nebude za víc jak maximálně dva roky, ale uvidíme jak to bude, co život a osud pro mě plánuje, tak až si ho budu zařizovat, tak bych ho právě moc ráda ladila do modré barvy. Konkrétně bych chtěla, aby můj byt obsahoval modrou barvu v hlavní roli, s bílou barvou a dřevem v patách. Jedinou výjimkou vidím gauč, ten si představuji spíš do tmavě šedé až černé barvy. Ale o tom někdy příště, až si budu byt zařizovat, určitě ho nějak zdokumentuji a budu sdílet.
Teď už konečně k té Módě. Jak už jsem zmínila, tak v hlavních rolích u mě vede modrá barva a to ve všech možných odstínech. Hned v patách modré barvy je černá barva po boku bílé, které už jsem vlastně také zmiňovala. To je taková moje základní trikolóra.
K tomu se pak přidávají barvy jako smetanová, krémová až béžová. Když smícháte bílou a černou, tak vznikne šedá, kterou už jsem také výše zmiňovala a také je jednou z mých barev.
Výjimečně i hnědá, ačkoli ta jenom když jí zkombinuji s nějakými dalšími přírodními barvami. Například jak už jste mohli vidět v předešlém článku Móda, tak když hnědou barvu zkombinuji s barvou khaki, která je taky má oblíbená. Akorát to musí být ta khaki, která je zelená ne hnědá nebo šedá, protože mám dojem, že i přímo barva khaki má několik odstínů. Ještě s tou khaki zelenou mám ze zelených odstínů barev ráda smaragdovou.Další barvou, kterou si možná ještě umím představit i k těm přírodním odstínům, ale i mimo ně v některých případech, třeba na šatech nebo tílku či čelence, je barva hořčicová. Ale nesmí jít do hněda. To je asi jediný odstín, který zastupuje žlutou barvu v mém šatníku.
Poslední dobou jsem si začala celkem oblibovat i červenou barvu, ačkoli jí mám ráda hlavně na košili, kde je smíchaná i s jinými barvami, fotku najdete níže, abyste pochopili jak to myslím. Také se mi začíná líbit červená na šatech. Ale jinak mám ráda odstíny bordó a vínovou.
Poslední dobou jsem si začala celkem oblibovat i červenou barvu, ačkoli jí mám ráda hlavně na košili, kde je smíchaná i s jinými barvami, fotku najdete níže, abyste pochopili jak to myslím. Také se mi začíná líbit červená na šatech. Ale jinak mám ráda odstíny bordó a vínovou.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).