Nová práce
V dnešním článku Nová práce bych chtěla vysvětlit, jak to mám momentálně s novou prací, která mě mimochodem baví neskutečně moc.. tak moc, jako mě ještě nikdy žádná práce nebavila.
Proto jsem říkala, že bych v ní chtěla zůstat alespoň tak dlouho, dokud mě bude bavit. Jenže nahoře píšu, že sociální sítě byl vždycky můj sen, tak co teď s tím? Přemýšlela jsem nad tím a sociální sítě mě opravdu neskutečně moc baví a naplňují, proto se jich vzdát nechci.
Uvidím samozřejmě, jak to bude do budoucna, ale prozatím si je chci ponechat na úrovni koníčku. A kdo ví? Třeba se jednou budu živit obojím, nebo se časem dostanu jenom k těm sítím, sama nevím. Znáte to, člověk neví, co bude zítra, natož třeba za rok, nebo za deset let. Uvidíme, co nám osud přichystá do cesty, ale věřím tomu, že sociální sítě mi v životě zůstanou a časem je třeba ještě i nějak rozvinu. Mám v hlavě totiž nějaké myšlenky, plány a představy.
Proto jsem říkala, že bych v ní chtěla zůstat alespoň tak dlouho, dokud mě bude bavit. Jenže nahoře píšu, že sociální sítě byl vždycky můj sen, tak co teď s tím? Přemýšlela jsem nad tím a sociální sítě mě opravdu neskutečně moc baví a naplňují, proto se jich vzdát nechci.
Uvidím samozřejmě, jak to bude do budoucna, ale prozatím si je chci ponechat na úrovni koníčku. A kdo ví? Třeba se jednou budu živit obojím, nebo se časem dostanu jenom k těm sítím, sama nevím. Znáte to, člověk neví, co bude zítra, natož třeba za rok, nebo za deset let. Uvidíme, co nám osud přichystá do cesty, ale věřím tomu, že sociální sítě mi v životě zůstanou a časem je třeba ještě i nějak rozvinu. Mám v hlavě totiž nějaké myšlenky, plány a představy.
Ale jak se říká ,,Člověk míní, život mění", chtěla jsem vám tu dát nějaký update, jak to teď vidím, jak to je a bude, ale samozřejmě život má vždy poslední slovo a rád občas plány mění.. takže to nakonec může být jinak. Ale to bych vás asi informovala, zatím to je tak jak to je.. takhle! A tím bych to asi ukončila, protože to už celý odstavec okecávám.
Každopádně moc jsem toho tady ke své práci, abych ji zkonkretizovala a vysvětlila, neřekla.. takže kdyby vás zajímalo cokoli co jsem neřekla, nejlépe ani zde, ani v jiném článku, tak se ptejte v komentářích, ale samozřejmě zodpovím vše, co budu moct.
Jinak dnes mám spíš leháro, jenom jsem dělala domácí marmeládu, o tu se s vámi brzy podělím, protože na to, že to byl první pokus, tak jsem spokojená. I když je celkem lehká, ale něco málo ještě musím dopilovat.
Byla jsem si jen pro zmrzlinu, svou první letošní. Dala jsem si banánovou, ale chtěla jsem se vás zeptat, dáváte přednost kopečkové nebo točené zmrzlině? Za mě rozhodně kopečková!
A když už jsme u té zmrzliny, tak já se jdu asi pustit do prvního pokusu domácí mátové zmrzliny.. mátovou si dávám vždy v Itálii, tady v ČR snad vůbec není, alespoň jsem jí nikdy neviděla, takže zmrzlináři napravte to prosím. Je to má nejoblíbenější příchuť, ale to že miluji mátu už asi víte. 🙏
Tak krásný zbytek dne a já se jdu schladit před noční. Úryvek z práce asi uvidíte na fotkách.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).