Nezdařený odchyt
Tak dneska si dáme další záchrannou misi ze série Charita. Další příběh další kočičky. 😻
2. 4. 2021 jsem byla na procházce s Bárníčkem a potkali jsme pána z louky, který má také dva pejsky. A právě tito pejsci našli pod trubkami kočičku. Jelikož kočička jenom prskala a víceméně se nehnula, dostali jsme podezření na to, že byla poražena vlakem, který poblíž jezdí.
Neměla jsem u sebe telefon a tak mi pán půjčil jeho. Nejdříve jsem volala mamce, protože mi nedošlo, jak to bylo posledně u té infekční kočičky, ale mamka mi rovnou řekla, ať zvážím situaci a případně, zavolám 156.
Jelikož jsme číče neviděli na zadek, tak jsme se rozhodli je zavolat. Hovor si každý asi umí představit, tak ten vynechám. Zatímco jsme na policii čekali, musela jsem vypadat opravdu vtipně, protože jsem tam pochodovala jako kdyby jsem byla na hlídce a nepouštěla k ní nikoho a už vůbec nějakého psa. Když policie přijela, vytáhli kleště a tyč, aby se k ní dostali. Kočičky mi bylo líto v tom smyslu, že musela být a byla neskutečně vyděšená. Ale najednou jako když ožila a zdrhala o sto šest. Páni policisté se s jejím odchytem zdrželi určitě dobrých dvacet minut, možná i déle, ale bohužel jí nechytili.
V tu chvíli mě mrzelo, že jsem je volala zbytečně, ale na druhou stranu, kdybych to neudělala, nevěděla bych, jak na tom je a vyčítala bych si, že jsem jí tam nechala a jestli tam neumře. Ačkoli i policisté přiznali, že zřejmě někdy zraněná byla, protože kulhala na zadní nohu, ale nebylo to čerstvé, protože na to běhala docela obstojně, když jsme jí nechytili. Nejspíše to byla divoká kočka, žádný utečenec z domova.
Každopádně, když jsem pak přišla domů, mamka si ze mě utahovala, že kdyby se kočička chtěla vyhřívat na slunci, tak nesmí potkat Nováčkovou, protože ta by jí hned nechala chytit, odvést a zavřít. Měla spoustu hlášek na můj pokus kočičku zachránit. Protože přísahám, že jsem to dělala v dobré víře, že jsem chtěla jí opravdu zachránit a ne jí vzít svobodu.
Každopádně zároveň ale byla ráda, že nejsem ke zvířatům lhostejná a že se snažím jednat když nějaké takhle najdu.
Fotku nemám, protože zajedno jsem u sebe neměla ani svůj mobil, ani jsem neměla myšlenky a čas něco fotit, takže jsem si říkala, že vám sem dám jen prostředí, kde jsme jí odchytávali, abyste si uměli představit, jak byla dobře skrytá a jak jsme se k ní těžko dostávali.
V tu chvíli mě mrzelo, že jsem je volala zbytečně, ale na druhou stranu, kdybych to neudělala, nevěděla bych, jak na tom je a vyčítala bych si, že jsem jí tam nechala a jestli tam neumře. Ačkoli i policisté přiznali, že zřejmě někdy zraněná byla, protože kulhala na zadní nohu, ale nebylo to čerstvé, protože na to běhala docela obstojně, když jsme jí nechytili. Nejspíše to byla divoká kočka, žádný utečenec z domova.
Každopádně, když jsem pak přišla domů, mamka si ze mě utahovala, že kdyby se kočička chtěla vyhřívat na slunci, tak nesmí potkat Nováčkovou, protože ta by jí hned nechala chytit, odvést a zavřít. Měla spoustu hlášek na můj pokus kočičku zachránit. Protože přísahám, že jsem to dělala v dobré víře, že jsem chtěla jí opravdu zachránit a ne jí vzít svobodu.
Každopádně zároveň ale byla ráda, že nejsem ke zvířatům lhostejná a že se snažím jednat když nějaké takhle najdu.
Fotku nemám, protože zajedno jsem u sebe neměla ani svůj mobil, ani jsem neměla myšlenky a čas něco fotit, takže jsem si říkala, že vám sem dám jen prostředí, kde jsme jí odchytávali, abyste si uměli představit, jak byla dobře skrytá a jak jsme se k ní těžko dostávali.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).