Návštěva
Co vám mám dnes napsat.. upřímně moc nevím, ale něco se asi najde. Novinky asi moc nejsou a dnes bych si tu chtěla uložit hlavně pár fotek, možná malinko popsat včerejší den, možná malinko nakousnu i dnešní a zítra vám nejspíš zveřejním víc o včerejším pikniku, jenom to ještě musím dát do kupy a hlavně upravit fotky.
Vlastně důvodů, proč včerejší den rozděluji na více článku je víc.. tak za prvé mám tu nějaké fotky z domova s Arsinkou, kterou jsem včera hlídala, aby nemusela být doma sama. Kvůli ní se tento článek jmenuje Návštěva, protože to je momentálně jediná návštěva tady a hlavně jsme jí teď celkem dlouho neviděli.. alespoň mám ten pocit.
Druhý důvod je třeba, že zítra budu v práci a večer jdu na akci od práce, takže bych nestihla nic moc přidávat.. a jinak ze zítřejšího dne zkusím také něco nafotit, ale nechci nic slibovat, protože jak už jsem vám říkala, skoro nikdo neví, že bloguji a tak nechci být úplně za trapku.. 😀🙈
A než jsem vám tady vypsala tyto dva, tak jsem zapomněla asi další dva, co jsem měla v hlavě ještě.. omlouvám se, jsem po noční a moc mi to nemyslí 😁
Každopádně včera jsem teda byla před noční a pořád mě někdo budil, nejdřív mamka, poté ségra, která mi přivezla právě Arsu a nešlo jí odemknout, tak zvonila jak na lesy a nakonec Arsa, protože pořád někam ťapkala, takže jsem pak už spánek vzdala. 😬😀
No udělala jsem rychlou ranní venčící procházku, ale bylo takové vedro, že to opravdu nešlo, oba pejsci byli úplně KO, takže jsme zalezli domů a další venčení jsem vymyslela až jako ten piknik, o kterém zítra budu mluvit. V leže, ve stínu s možností (pro pejsky) se vyčurat.
Dodělala jsem tu mátovou zmrzlinu a dnes jsem jí už z půlky snědla, jak je dobrá.. ale než vám na ní dám recept, tak jí musím ještě trošičku vypilovat, aby byla naprosto bezkonkurečně vynikající.. 😀😘
No a to je tak nějak všechno co mě napadá ke včerejšímu dni, večer jsem šla na noční, která byla teda celkem náročná, takže jsem dnešní den víceméně prospala, kdyby mě mamka nevzbudila, tak spím možná ještě teď, ale tím, že zítra jdu na denní, tak se teď budu snažit unavit co nejrychleji, takže asi zaklapnu teď notebook a půjdu na pořádnou procházku s tím mým červem chlupatým.. tak pa 👋
Vlastně důvodů, proč včerejší den rozděluji na více článku je víc.. tak za prvé mám tu nějaké fotky z domova s Arsinkou, kterou jsem včera hlídala, aby nemusela být doma sama. Kvůli ní se tento článek jmenuje Návštěva, protože to je momentálně jediná návštěva tady a hlavně jsme jí teď celkem dlouho neviděli.. alespoň mám ten pocit.
Druhý důvod je třeba, že zítra budu v práci a večer jdu na akci od práce, takže bych nestihla nic moc přidávat.. a jinak ze zítřejšího dne zkusím také něco nafotit, ale nechci nic slibovat, protože jak už jsem vám říkala, skoro nikdo neví, že bloguji a tak nechci být úplně za trapku.. 😀🙈
A než jsem vám tady vypsala tyto dva, tak jsem zapomněla asi další dva, co jsem měla v hlavě ještě.. omlouvám se, jsem po noční a moc mi to nemyslí 😁
Každopádně včera jsem teda byla před noční a pořád mě někdo budil, nejdřív mamka, poté ségra, která mi přivezla právě Arsu a nešlo jí odemknout, tak zvonila jak na lesy a nakonec Arsa, protože pořád někam ťapkala, takže jsem pak už spánek vzdala. 😬😀
No udělala jsem rychlou ranní venčící procházku, ale bylo takové vedro, že to opravdu nešlo, oba pejsci byli úplně KO, takže jsme zalezli domů a další venčení jsem vymyslela až jako ten piknik, o kterém zítra budu mluvit. V leže, ve stínu s možností (pro pejsky) se vyčurat.
Dodělala jsem tu mátovou zmrzlinu a dnes jsem jí už z půlky snědla, jak je dobrá.. ale než vám na ní dám recept, tak jí musím ještě trošičku vypilovat, aby byla naprosto bezkonkurečně vynikající.. 😀😘
No a to je tak nějak všechno co mě napadá ke včerejšímu dni, večer jsem šla na noční, která byla teda celkem náročná, takže jsem dnešní den víceméně prospala, kdyby mě mamka nevzbudila, tak spím možná ještě teď, ale tím, že zítra jdu na denní, tak se teď budu snažit unavit co nejrychleji, takže asi zaklapnu teď notebook a půjdu na pořádnou procházku s tím mým červem chlupatým.. tak pa 👋
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).