Myší návštěva

Přemýšlím jak dnešní článek vůbec začít, co vám v něm sdělit.. je toho spousta a zároveň nic.. podle toho, co zrovna se mi vybaví, ale chtěla bych zase tak nějak zhodnotit dnešní den. Tak se sama nechám překvapit, co z toho dnes vznikne a jaký bude výsledek.

S čajem v ruce do toho ještě lehce studeného rána stoupá pára někam do neznáma a mně začíná první samostatná směna. - tuto větu jsem si převzala od někoho jiného, zapamatovala jsem si jí, ale tohle je upravená moje verze a strašně se mi to líbí.

Směna byla nádherná, bez komplikací (klepu na zuby), ale měla jsem tam přeci jen jednu návštěvu. To si takhle sedím v práci, užívám si právě první volnou směnu a najednou vidím periferním viděním kolem dveří pohyb, tak se otočím a zjistím, že mi tam pomaličku cupitá krásná, malá, roztomilá myšička a kouká na mě. Už podruhé mě přišla navštívit. Vypadá to, že je to ta samá. Je mi jasné, že spousta lidí by začala panikařit, řvát, lézt na židle, ale já se myšiček nebojím ani neštítím, mám je ráda. Mnohem větší problém mám s hady a pavouky, ty mi vadí víc a spíš, než že bych se jich bála se jich štítím.
Takhle, doufám, že už nejsme na základce a můžu to tedy přiznat. Vím, že v období základní školy se tyto informace zatajovaly a všichni se modlili, aby to nikdo neodhalil, protože chlapci pak velice rádi pavouky házely právě po těch děvčatech, které se toho nejvíce bály, štítily, měly panickou hrůzu a div neomdlívaly jen je viděly.
Jediné, co mi u myšiček vadí je, když vím, že tam někde jsou, ale nevím kde přesně jsou. Samozřejmě se bála, takže se někam ukryla. Mrzí mě, že jsem neměla telefon po ruce a nestihla ji tak vyfotit.

Při večerní procházce jsem šla vyvenčit prvořadě Bárníčka, kterému mimochodem v noci na dnešek bylo tak špatně, že jsem se skoro nevyspala, protože pořád chudáček můj zvracel. Nejspíš po včerejším očkování na vzteklinu..😕
Každopádně vylezu ven a tam dvě sanitky a policie. Jsem civěla jak puk, co se děje, kor když jsem maják neslyšela a nevím to dosud, ale připadala jsem si jak Kelišová hadr 😂
Učím ho hlavně, že zvířátka se nehoní a neplaší, což se mi až na výjimky daří.. odvolala jsem ho už i od zajíců. Dnes jsme potkali pro změnu naprosto otravnou kavku, která mi už lezla na nervy, tak jsem se po ní ohnala a to nemám ráda je plašit, ale ta mrcha mi útočila i po psovi. Nevím jestli měla někde poblíž mladé, ale na psa mi útočit nebude, to je přes čáru.
Nemám ráda straky a kavky. Straky proto, že přede mnou v mých asi 10 letech jedna zabila malého havránka, nebo co to bylo. Dosud si pamatuji jak jeho rodiče zoufale lítali, snažili se ho zachránit a ta mrcha ho shodila ze stromů, z velké výšky. Zlomila mu vaz. Od té doby je nesnáším, zároveň jim zbytečně ale neubližuji.
Kavky nesnáším od chvíle, kdy mi útočily asi před 5 lety na Arsu. Tenkrát se nad ní snášelo celé hejno.. a ty potvory na mě krákaly, že jsem mezi ně vletěla a to tak dlouho, až jsem po nich začala mrskat klacky. Dnes to mrcha zkoušela na Bárnyho, a v tu chvíli, kdy mi jdou po zvířatech bych jim i ublížit byla schopná, kdyby jsem je chytla.
No a dnes jsme potkali ještě kačenky a ty já mám ráda. Říkám Bárnymu ,,Neplač - teda neplaš ty kašenky. Teda kačenky" vznikl z toho dvojnásobný přeřek, ale celkem vtipný, nemyslíte?
A musím říct, že začínají komáři. Mám najednou asi 10 štípanců a úplně mě to vytáčí 😬
No nic, já jdu spinkat, tak dobrou noc a napište mi, jaký den jste dnes měli vy? 😊😴