Jaro
Zde bych asi hned v úvodu měla zmínit, že tento článek je pokračování vlastně článku Příchod jara, ale i článku Zima 2021, protože ta se zaobírala zimou a tento článek se bude zabývat jarem. Příchod jara vyšel 15. 3. 2021, takže tento článek je evidován teprve od 16. 3. 2021 a už se jdeme podívat rovnou na to, jak jsem od tohoto datumu strávila posledních 2 a půl měsíce.
První update tu mám hned z 16. 3., kdy jsme byli s Bárnym na louce a Bárny si hrál s desetiměsíčním štěňátkem dalmatina. S dalmatinem se chci alespoň jednou vyfotit, protože to jsou fakt nádherná zvířata a řekla bych, že poměrně vzácná. Nejsou podle mého názoru zrovna moc vidět. Každopádně jsem si říkala v tu chvíli, jak je důležité si dělat malé radosti, kor v téhle coronavirové době, o které jsem slyšela od někoho vysoce duchovně zaměřeného, že má trvat celkem cca 3 roky. Důvod, proč sem píšu tento časový termín byl ten, že pro mě osobně, pro mou psychiku bylo docela důležité od někoho slyšet konkrétně stanovený čas dění. A ačkoli to může nakonec trvat kratší nebo delší dobu, je pro mě důležité mít alespoň nějakou představu o době strávené coronavirem a proto jsem tento časový termín chtěla dát i vám, pro něž je to také důležité, protože jinak vám to v dnešní době jen tak nikdo neřekne. Ale zpět k původnímu tématu, mně stačí, když se můj pejsek proběhne s nějakým krásným pejskem. 💕
Odpoledne jsme pak šli s mamkou a Bárnym na procházku. Původně jenom pro nás klasicky do Šimkáčů na kávičku v ruce, kde jsme s mamkou konstatovali, že už máme pro Bárnyho vymyšlený dárek k Vánocům, jelikož tam jezdil nějaký pán s autíčkem na dálkové ovládání a Bárny z něj byl úplně hotový (z toho autíčka). A když autíčko projelo v Bárnyho dosahu, protože byl na vodítku, takže neměl takový rozběh, tak ho honil. 😂
Pak jsme to však vzali trochu oklikou k řece, odkud mám právě jedinou fotku z toho dne, po cestě jsme vyřídili jednu jedinou věc, kterou jsme potřebovali a po dvou hodinách došli domů.
Odpoledne jsem pak ještě našla na instastories Terezisty, že koupila jejímu Fredovi interaktivní kost pro psy a kočky od značky Wickedbone a večer, když jsem kvůli meditaci sedla k počítači, jsem se koukla na net a našla jsem si ceny a opravdu beze srandy jsem začala uvažovat, že Bárnymu to autíčko kopím k narozeninám, které bude mít za měsíc, konkrétně 2. 7. a bude mu 5 let, minimálně mám v plánu zase dort a tu kost přemýšlím, že mu dám letos k Vánocům. Ačkoli kamarádka mi říkala, že doma má autíčko na dálkové ovládání a nikdo ho nepoužívá, tak to možná nejdříve vyzkoušíme s ním. 😆
Odpoledne jsme pak šli s mamkou a Bárnym na procházku. Původně jenom pro nás klasicky do Šimkáčů na kávičku v ruce, kde jsme s mamkou konstatovali, že už máme pro Bárnyho vymyšlený dárek k Vánocům, jelikož tam jezdil nějaký pán s autíčkem na dálkové ovládání a Bárny z něj byl úplně hotový (z toho autíčka). A když autíčko projelo v Bárnyho dosahu, protože byl na vodítku, takže neměl takový rozběh, tak ho honil. 😂
Pak jsme to však vzali trochu oklikou k řece, odkud mám právě jedinou fotku z toho dne, po cestě jsme vyřídili jednu jedinou věc, kterou jsme potřebovali a po dvou hodinách došli domů.
Odpoledne jsem pak ještě našla na instastories Terezisty, že koupila jejímu Fredovi interaktivní kost pro psy a kočky od značky Wickedbone a večer, když jsem kvůli meditaci sedla k počítači, jsem se koukla na net a našla jsem si ceny a opravdu beze srandy jsem začala uvažovat, že Bárnymu to autíčko kopím k narozeninám, které bude mít za měsíc, konkrétně 2. 7. a bude mu 5 let, minimálně mám v plánu zase dort a tu kost přemýšlím, že mu dám letos k Vánocům. Ačkoli kamarádka mi říkala, že doma má autíčko na dálkové ovládání a nikdo ho nepoužívá, tak to možná nejdříve vyzkoušíme s ním. 😆
Další bod tu mám z 18. 3. Ten den jsem dopoledne měla nějaké zařizování a když jsem se něco málo po poledni vrátila, jenom jsem si dala rychle oběd, co mamka mezitím uvařila a chtěla jsem jít ven, takže jsem mamku chtěla vytáhnout na kávičku do parku. Ano zase, ale káviček jí dlužím ještě alespoň 10 a chci jí to vynahradit. Víte jak jsem výše psala, že je důležité si v tomto období dělat malé radosti? Tak mně udělalo malou velkou radost to, že jsem jí koupila tu kávu, že jí to můžu vrátit a nejsem jak ty příživníci. Ale zpět k parku.., když jsme tam vyrazili, tak přestože dosud bylo nádherné sluníčko, najednou začalo docela dost silně sněžit, respektive to vypadalo spíš jako sněhové kroupy než vločky, takže jsme se museli vrátit domů, protože jsme ušli tak 100 m a to se fakt nedalo.
Šla jsem se učit něco do své práce a po hodině jsme s mamkou byly obě KO a venku bylo opět krásně a slunečno, takže jsme se rozhodli jít na podvečerní procházku a dát si tu 100x zmíněnou kávičku. 😊
Šla jsem se učit něco do své práce a po hodině jsme s mamkou byly obě KO a venku bylo opět krásně a slunečno, takže jsme se rozhodli jít na podvečerní procházku a dát si tu 100x zmíněnou kávičku. 😊
19. 3. jsem však vstala s otázkou "Co to sakra je?", protože když jsem viděla počasí venku, tak jsem si myslela, že to je snad zlý sen. Ale bohužel i takové výkyvy počasí jsou a k jaru patří. I takový sněhový výbuch. Každopádně co mi ten den udělalo radost bylo, že díky svému novému duchovnímu zaměření jsem se dokázala povznést nad jedním nepříjemným hovorem, který by mě dříve určitě rozhodil, teď rozhodil mojí mamku (a ne nešlo o nějaký konflikt mezi námi dvěma, ale o něco jiného), ale mě to bylo úplně jedno, bylo mi až do smíchu. Teda z toho nepříjemného hovoru, ne z rozhození mamky - jen pro jistotu.
22. 3. jsme se šli projít na kávičku znovu, našla jsem další krásný F kamínek, ale víceméně jediný důvod, proč zde tento bod zapisuji je nádherná fotka z vrchu prázdných Šimkových sadů.
22. 3. jsme se šli projít na kávičku znovu, našla jsem další krásný F kamínek, ale víceméně jediný důvod, proč zde tento bod zapisuji je nádherná fotka z vrchu prázdných Šimkových sadů.
23. 3. mamka přišla z práce a přinesla si odtamtud mini kytici o asi 9 květech plnou sněženek a bledulek, které jí natrhala a přinesla její kolegyně. Večer jsem si kytičku vyfotila pro případ, že by do rána uschla, ale ráno jsem jí hned vyfotila znovu a teď vám sem dám kontrast obou fotek.💗
20. 3. byl jarní slunovrat, ale druhý opravdu teplotně jarní den, první v březnu, byl až 25. 3. 2021. Problém byl, že já jsem byla opravdu hodně kantáre celý den, vím přesně z jakých důvodů, ale nestihla jsem si ten den ani pořádně užít, natož vám něco nafotit. Jedinou fotku z toho dne jsem vám dala do článku louka.
Takže jsem si to vynahradila následující den, o kterém jsem vám už říkala trošku v článku Jsem vděčná. Přemýšlím, co jsem tam ještě neřekla a mohla bych je dodat zde. Lasičku i racky jsem zmiňovala, ten den jsem dávala na stories i video spousty lítajících a řvoucích racků. Musím mrknout i na fotky, protože ještě úplně nevím, které sem vybrat. Ještě mě teda napadá, že si tam hrály děti. Lovily ryby na rákosí, ale říkala jsem si, že lepší, že do té vody hází rákosí, než aby tam házely plasty, plechovky, nebo jiný odpad. Pobavily mě, když nutrii říkali vydra, připomnělo mi to to dětské myšlení. Ale pak jsem je i napomenula, protože maminky byly až na druhém břehu a mně se nelíbilo, že tu nutrii šťouchají nějakými klacky do hlavy.
Takže jsem si to vynahradila následující den, o kterém jsem vám už říkala trošku v článku Jsem vděčná. Přemýšlím, co jsem tam ještě neřekla a mohla bych je dodat zde. Lasičku i racky jsem zmiňovala, ten den jsem dávala na stories i video spousty lítajících a řvoucích racků. Musím mrknout i na fotky, protože ještě úplně nevím, které sem vybrat. Ještě mě teda napadá, že si tam hrály děti. Lovily ryby na rákosí, ale říkala jsem si, že lepší, že do té vody hází rákosí, než aby tam házely plasty, plechovky, nebo jiný odpad. Pobavily mě, když nutrii říkali vydra, připomnělo mi to to dětské myšlení. Ale pak jsem je i napomenula, protože maminky byly až na druhém břehu a mně se nelíbilo, že tu nutrii šťouchají nějakými klacky do hlavy.
Poté ani nevím jak to bylo datumově, jen tu mám pár fotek květin z 29. 3.
Až 30. - 31. 3. vím, že byly ty letní teploty, skoro asi až 22°C, ale to už jsem tak nějak zapsala do článku Happy birthday a začátkem dubna se zase ochladilo.
Hned prvního dubna tu mám ale další fotky kytek.
Až 30. - 31. 3. vím, že byly ty letní teploty, skoro asi až 22°C, ale to už jsem tak nějak zapsala do článku Happy birthday a začátkem dubna se zase ochladilo.
Hned prvního dubna tu mám ale další fotky kytek.
A 5. 4. jsem viděla první zlatý déšť.
No a v dubnu je aprílové počasí a to se nám 8. 4. ukázalo Ladovskou zimou.
Odsud to bude už takové méně konkrétní, protože jsem neměla příliš času si zapisovat jarní události a teplé dny. Byla jsem poslední dva měsíce dosti zaneprázdněná prací a proto se už budu orientovat podle fotek, které v mobilu najdu.
10. dubna jsem našla tyto nádherné květiny, tak jsem si je musela okamžitě vyfotit.. neznám sice jejich název, pokud někdo víte, klidně mi jej napište, ale na první dobrou mě zaujaly.
10. dubna jsem našla tyto nádherné květiny, tak jsem si je musela okamžitě vyfotit.. neznám sice jejich název, pokud někdo víte, klidně mi jej napište, ale na první dobrou mě zaujaly.
Poté jsem našla fotku až z 21. dubna a to tuto nádhernou trávu, u které jsme se s mamkou shodly na první dobrou, že je doslova velikonoční..
Hned 22. dubna jsem narazila na tento nádherný zlatý déšť, který je zřejmě nejhezčí ze všech fotek, které jsem během jara ohledně zlatého deště vyfotila..
Z 25. dubna tu mám tři fotky rozkvetlých stromů...
A z 26. dubna mi hned navazuje tato nádherná fotka z nebe při západu slunce.. mám jich v mobilu hned několik, nevím, která je krásnější a povedenější, kterou bych měla použít spíš..
Taky jsem konečně objevila místo na nafocení mých letošních prvomájových fotek..
Následujícího dne jsme se šli s mamkou a Bárnym projít do Šimkových sadů, nafotily jsme první outfit na tento blog, který už jste viděli určitě a jestli ne, tak mrkněte.. ale také jsme viděli kačenky a první káčátka 😍
Další bod nás už přesouvá do května, protože jsem našla až fotku zapadajícího slunce z 5. května..
Nějakou dobu jsem vyhlížela na tyto nádherné tulipánky u sousedů, dá se říct.. a 10. května jsem se nakonec rozhodla, že si je prostě vyfotím 😊
Z 12. května tu mám další nádherný západ slunce..
No a 19. května jsem objevila nádherného zajíčka, kterého se mi konečně podařilo celkem dobře vyfotit..
No a už jsem si myslela, že další bod tu nebude, ten květen byl na tohle vůbec slabý.. každopádně, předevčírem mi přišel pod ruku nádherný obraz, který jsem vyfotila.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).