Louka

V dnešním článku bych se ráda zaměřila na jednu konkrétní vzpomínku, kterou mám z louky, a na kterou jsem nedávno našla fotky v mobilu. Pejskařka jsem dohromady nějakých 13 let a za tu dobu jsem toho se svými pejsky zažila opravdu hodně. Vtipného i nepříjemného. A dnes bych si sem ráda uložila jednu z těch vtipných vzpomínek. Nepříjemnými to protínat nebudu, ty v hlavě zůstanou i tak a člověk si je nemusí připomínat ještě zde. Mluvím o psích rvačkách, startování/napadání a pokousání od jiných psů a podobně. Zaplať pánbů Bárny se tomu teda zatím vyhýbá, ačkoli po něm už taky párkrát vystartovali různé bojovky a jednou byl ten útok tak rychlý, že jsem ho vytáhla do bezpečí (nad mou hlavu) jen tak tak díky adrenalinu a později se zhroutila v posttraumatickém šoku, protože pejsek se utrhl z vodítka ve chvíli, kdy byl pouhé tři metry od nás. Bohužel Arsinka se už párkrát poprala (ale vždy v sebeobraně, nikdy nezaútočila), jenže asi 3x skončila pokousaná. Ale pryč od negativních vzpomínek, jak jsem říkala, dnes se chci věnovat těm vtipným. A ráda bych se dnes zaměřila více na fotky než na text.

Proto na fotkách je neskutečně hodná fenka německého ovčáka Dixie, která v tu dobu buď zrovna hárala, nebo měla těsně po hárání. Nejsem si teď úplně jistá, ale myslím, že už měla po hárání. Což asi vysvětluje, že Bárnymu voněla a tedy proč to na fotkách vypadá tak, jak to vypadá.
Mám v mobilu ještě video, které sem dávat teda nebudu a možná sem dát ani nejde, ale chtěla jsem říct, že u něho brečím smíchy. 😂
Jinak tato vzpomínka je podle mobilu přesně z 18. 4. 2020, tedy je to dnes přesně rok a proto jsem říkala, že si to sem uložím "na výročí".
A taky poslední co sem napíšu, ačkoli to s tím moc nesouvisí, tak za 8 dní, tedy 26. 4., máme s Bárnym výročí 4 roky spolu. Takže rovnou dvě výročí skoro v jednom. To jsem musela nějak využít. 😆

Jinak ještě jsem si teď vzpomněla na událost z 25. 3. 2021, kdy tato dvanáctiletá čivava jménem Monty prokazovala takové množství energie, že mu nedělalo problém dokazovat si dominanci na Bárnym, který kousal klacek. 😁 Alespoň mu to obtěžování někdo vrátil 😂

A teď, když si to po sobě čtu a koukám na ty fotky, tak si říkám, že jsem zrovna vybrala takové fotky, že to vypadá trochu jako psí sexuální okénko, ale tak jsem to nemyslela, jo.. jestli to někomu bude nějakým způsobem vadit, tak se omlouvám, ale já si to sem chtěla uložit, protože vždy, když na ty fotky koukám, se mi vybaví ty vzpomínky dosti živě a celkem se u toho nasměji. A jsou to hezké okamžiky, pozitivní okamžiky plné smíchu s několika našimi psími přáteli z louky, takže pro mě docela dosti cenné.
No mám pocit, že jsem chtěla ještě něco říct, ale jediné, co mě napadá je, že jsem nedávno prožila další charita moment, o kterém chci napsat článek, ale teď už mám předepsaný jiný charita článek a chybí mi už jen fotky, které mě zdržují od jeho vydání, tak přemýšlím, že nafotím místo, na kterém se to odehrálo, i když už tam nebude ten živý tvor. Co myslíte vy?
Jinak mamka si ze mě dělá neustále srandu, že přede mnou zdrhají všechny kočky (včera jsem viděla dvě, u kterých jsem si myslela v první chvíli, že jsou v nesnázích), protože mám neukojitelnou potřebu pomáhat a jsem tím prý docela nebezpečná. 😄
No nic, je půl jedné ráno. Článek píšu přes půlnoc, takže se omlouvám jestli někde bude nějaká hrubka, které si třeba nevšimnu, nebo nějaký jiný problém, ale můj mozek v tuto dobu jede už na úsporný režim. Proto pádím spát, dobrou noc všem. Pusu! 😘