Móda
Vítám vás u nového, prvního úterního článku na tomto blogu, ve kterém, jak jste si jistě přečetli, se budu věnovat tomu, co je pro mě móda, co není, jaký k ní mám přístup, možná zodpovím nějakou otázku, která třeba vyplyne a tak podobě.
Tímto článkem jsem si říkala, že bych zároveň mohla otevřít takovou další mini sérii, do které bych mohla zařazovat veškeré články zaměřené na toto téma a různá podtémata a podkategorie. Dvě taková témata už mám v hlavě a zapsaná, abych je náhodou nezapomněla, tak snad se vám bude tato série aspoň trošku líbit.
A teď už k dnešnímu tématu.
Po zamyšlení nad otázkou, co si představuji pod pojmem móda jsem v sobě získala velmi snadnou odpověď.
Móda je podle mě to, v čem se člověk cítí dobře. Nemůžete někoho nutit, aby si oblékl tento kousek, který je posledním výkřikem módy, aniž by se v tom sám cítil dobře.
Podle mého můžou návrháři navrhovat cokoli, ale pokud se vy osobně v tom necítíte dobře, pak by to pro vás móda být neměla.
Možná to teď bude vypadat, že si trochu protiřečím, ale všechno má své hranice a móda není výjimkou.
Samozřejmě je zapotřebí i nějaký ten styl a vkus, nic se nesmí přehánět. Když to přeženete třeba spoustou vzorů, kdy to vypadá jak se říká "každý pes jiná ves" tak už mi to připadá spíš jako nevkus, než jako móda. Ovšem někteří lidé rádi experimentují, což naprosto chápu, respektuji a nic proti tomu nemám, ale je podle mého opravdu hodně těžké zde v tom případě určit hranici mezi módou a nevkusem.
Každopádně ať si každý nosí co chce. Říkám to samozřejmě z pohledu a pozice naprostého laika, nejsem v módě odborník, i když mě to baví a snažím se o to aspoň trochu zajímat.
Pro mě konkrétně je móda v jednoduchosti. Mám jen pár oblíbených barev, ve kterých se cítím dobře a většina z nich je v přírodních odstínech. Ale konkrétně o barvách popovídám někdy příště a tam se na barvy zaměřím všeobecně, možná i mimo módu, ale víc zde prozrazovat nebudu. Taky nemám ráda na oblečení téměř žádné vzory, málokdy se mi nějaký líbí a ještě méněkrát se v nich cítím dobře, ale na to se taky zaměřím více až někdy příště a myslím, že to spojím i s tipy na dárky během období adventu a blížících se dalších Vánoc (takže někdy během prosince), protože bych to chtěla pojmout trochu jako popis toho, jak je důležité znát toho, koho chcete obdarovat a zároveň třeba i jako návod pro mou rodinu, protože i mně se párkrát stalo, že jsem dostala něco, v čem jsem se opravdu necítila dobře a tak jsem to musela dát třeba do charitativního kontejneru, protože bych to stejně neunosila, akorát by mi to doma leželo a zabíralo místo. A musím říct, že to dělám opravdu s těžkým srdcem, když vím, že za mě někdo platil, abych ten dárek měla. I proto bych jim ráda dala takto návod k tomu, aby měli co největší šanci se mi trefit do vkusu a nebyli to vyhozené peníze a já to unosila. A zároveň vás inspirovat třeba i k tomu, abyste si podobný návod udělali taky, aby vaše rodiny neměli tak velké problémy jako někdy některé rodiny mají, vám vymyslet dárek. A ačkoliv já se v tomto článku budu chtít zaměřit pouze na tu módu, tak přesto výhodou toho je, že pak si do toho můžete zařadit i jakoukoli kosmetiku, elektroniku, zdravou stravu, doplňky do bytu, cokoli, co vás jenom napadne. Konkrétní články s pouze tipy na dárky ještě asi chvilku vycházet nebudou, protože mám spoustu vánočních témat, které bych chtěla nějak postupně zařadit, ale to odbíhám od tématu a předbíhám minimálně o tři čtvrtě roku dopředu a už slyším, jak si všichni říkají, že Vánoce zrovna skončili, tak ať nestraším s dalšími. 😁
Ale víc zde také prozrazovat nebudu, už i tak jsem řekla víc než jsem chtěla. Nechte se překvapit. 😉
Jinak jak můžete níže vidět, dost často se ráda oblékám buď kontrastně anebo se ladím do jedné barvy, či aspoň do barev, co se k sobě hodí, jako například kombinace přírodních zemitých barev, což mi přijde nejlepší a nejhezčí.
Tohle je čistě můj osobní názor na módu. Nikoho nenutím ho se mnou sdílet a je mi jasné, že to může být trochu kontroverzní téma, takže kdybyste chtěli, budu ráda, když mi na módu napíšete svůj názor, protože dle mého názoru, na toto téma, stejně jako u spousty jiných, není jeden jediný správný názor.
Přemýšlím, jestli jsem vám v tomto úvodním článku, který je i tak už mnohem delší než jsem si myslela, že bude, chtěla říct ještě něco dalšího, ale nic mě nenapadá, tak asi ne, takže takto bych to prozatím už asi jen ukončila s fotkami.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).