Valentýn
Dneska je další článek ze série svátky a dnešní článek se týká tématu lásky. Takže jak už asi všichni víte a jak jste si mohli přečíst z nadpisu, dnes se bude jednat o Valentýn. Kdyby to někdo náhodou nevěděl, o čemž silně pochybuji, tak Valentýn byl včera.
Jinak pro vás, kteří svou spřízněnou duši ještě nemáte a čekáte na ní, nebo jí prožíváte a máte třeba nějaké kritické období, nebo jste jí už vzdali a jste po rozchodu/rozvodu sami, případně s dětmi, mám pro vás jednu naprosto nádhernou citaci, kterou jsem našla po ukončení mého předchozího vztahu, když jsem z toho byla smutná a bylo to pro mě těžší období, se kterým jsem se musela vyrovnat a tato citace mi velmi pomohla, protože jsem si uvědomila, že mám vlastně štěstí.
A ta citace zní: "Lepší je milovat a lásku ztratit, než lásku nikdy nepoznat". A v tom je podle mého názoru obrovská pravda.
Ale teď už se vrhneme na včerejší krásný svátek Valentýn, oslavující lásku. Propletené prsty, hezká slova, fronty do květinářství, společné večeře a polibky, dárečky, ale hlavně společně strávený čas, to vše k tomuto dni patří, avšak nemělo by to spadat pouze pod 14. 2., pouze pod Valentýn, myslím si, že pro každý zamilovaný pár by měl být Valentýn každý den. Každý den by se měla oslavovat láska a pořád bychom si pro sebe měli hledat a dělat čas. Věřím, že jen vzájemně věnovaným společným časem lze vztah udržovat "v dobré kondici".
Samozřejmě nemluvím o spoustě dalšího, co je pro funkční vztah důležité. Jako například důvěra, věrnost, láska, společné zájmy, společná vidina budoucnosti (např. zda chcete mít děti, svatbu, bydlet v bytě či baráku,..), také vzájemná podpora, pochopení, tolerance a podobně..💗
Valentýn je zkrátka a jednoduše čas, kdy bychom měli myslet na svoje milovaný, nejen na partnery, ale i maminky, tatínky, kamarády/ky, sourozence a vůbec kohokoli blízkého. Tak doufám, že jste si ho užili, že jste si na své blízké uměli udělat čas a strávili jste tak nějaký čas v radosti s těmi nejbližšími.
A taky, že jste si udělali čas sami na sebe, protože abyste mohli lásku rozdávat, musíte mít nejdříve rádi sami sebe, ale to je obecně známé a myslím, že to všichni ví.
No a teď přejdu od toho jak Valentýna vnímám a chápu k tomu, jak jsem ho strávila, protože to byl krásný den. Úplně neplánovaně jsem ho totiž strávila téměř celý s mým nejlepším kamarádem Kubou. V sobotu jsme se domluvili, že následující den si půjdeme zabruslit na rybník, co tomu předcházelo se dozvíte v obecném článku, který už jsem jednou zmiňovala tuším v předminulém článku, ale ani jednomu z nás nedošlo, že to bude na Valentýna. 😍
Nakonec z toho nebylo jen bruslení, ale spousta dalších aktivit. Některé tu zmiňovat nebudu a nechám si je až do toho obecného článku, který, pokud se teď nemýlím, by měl vyjít příští čtvrtek, ale mimo ty mě například Kuba dával první lekci boxu - tím, že učil boxovat mě, ne že by si ze mě udělal boxovací pytel, jak mám dojem, že to vyznělo - anebo taky mi dával první lekci hraní na kytaru, což je jedna z položek, které jsem si letos dala i na nástěnku vizí, že bych se chtěla začít učit.
Jak vy slavíte Valentýn? Máte nějakou valentýnskou tradici či tradice? A s kým slavíte Valentýn nejraději? Láska, jak už jsem mnohokrát zmínila, má totiž nekonečně mnoho podob.. a nemusí se slavit pouze ta partnerská.
A schválně vám položím takovou otázku na závěr:
Poznáte jaké květiny jsou mé nejoblíbenější? 😂
A jelikož to je asi celkem snadná otázka, vzhledem k jasné nápovědě, tak uhádnete v jakých barvách mám onu květinu nejraději? 💙
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).