Vánoční zvyky

Krásný středeční večer přeji 💗
Dnešní článek je o Vánočních zvycích, které máme my doma asi hlavně o štědrém dni, o štědrovečerní večeři a celkově o štědrém večeru. Dnešní článek bude asi kraťoučký a tak mě bude ještě než začnu zajímat, jaké zvyky máte a dodržujete vy?

My dodržujeme následující zvyky:

1. Štědrovečerní procházku před večeří
2. Kdo zasedne ke štědrovečernímu stolu, nesmí vstát, dokud večeři všichni nedojí
3. Rozkrajujeme jablíčko a doufáme, že zde bude hvězdička
4. Loni jsem zavedla zpívání si koled, moje nejoblíbenější koleda je Chtíc, aby spal
   - mimochodem, Arsa nám zpívá každoročně po celou dobu večeře, loni jsem jí natáčela, tak když to najdu, tak vám to sem dám nebo pokud by vás to zajímalo, tak se můžete podívat ke mně na Instagram, mělo by to být v uložených stories s názvem Arsinka. Připadá mi to takové vtipné a zároveň rozkošné a i když nás to občas vytáčí, že je to po delší době už otravné, tak ale mi to za ta léta k Vánocům už patří, vlastně se na to i těším, mám to ráda a jednou mi to bude chybět, až tu nebude. Takže taková poučná vložka.. važme si všeho co máme, dokud to máme. A důvod proč zpívá ona je ten, že ví, že pod stromečkem jsou nějaké dobrůtky pro ní a samozřejmě by je chtěla hned.. neuvěřitelný jak jsou ti psi chytří.

+ Asi jako každý máme vánoční stromeček, cukroví, štědrovečerní večeři, o které jsem psala už výše.
Co se týče třeba Vánočky, tak tu nám dělá většinou babička, ale stejně bych ráda časem začala dělat svojí, protože babička tam dává rozinky a kandované ovoce, což sice nepochybně do vánočky patří, ale já ani jedno nejím a nechutná mi to, takže bych si ráda začala dělat jenom s ořechy, klidně s více druhy ořechů, to by mohlo být celkem dobré.

I když k té druhé tradici z vlastní zkušenosti víme, že to není stejně úplně spolehlivé, ale je jasné, že ta tradice není něco, co se za každou cenu musí vyplnit, dodržet a není to věštění, aby to musela být pravda, ale jsme na to tak zvyklí.
Myslím, že koleda Chtíc, aby spal má více verzí, ale přesto nebo spíš právě proto mě teď napadlo vám sem dát text, protože mám pocit, že není moc známý:

• Chtíc, aby spal, tak zpívala synáčkovi,
  matka, jež ponocovala miláčkovi.
  Spi nebes dítě milostné, Pán jsi a Bůh,
  pěje ti v lásce celý ráj, pozemský lůh.
• Dřímej, to žádost matky je, holubičko,
  v tobě se duše raduje, ó perličko.
  Nebesa chválu pějí tvou, slávu a čest,
  velebí tebe každý tvor, tisíce hvězd.
• Ó lilie, ó fialko, ó růže má,
  dřímej má sladká píšťalko, zahrádko má.
  Labuti má a loutno má, můj slavíčku,
  dřímej má harfo líbezná, můj synáčku.
• Miláčku spi a zmlkněte, Andělové,
  před Bohem se mnou klekněte, národové.
  Sestoupil v pravdě Boží syn na naši zem,
  přinesl spásu pokoj svůj, národům všem.

Důvod, proč jsem sem ten text napsala je ten, že jsem chtěla poukázat na to, že u těch textů je více variant. Například jsem viděla i verze, kde byla úplně vynechaná celá třetí sloka, nebo třeba kde ve verši "dřímej má sladká píšťalko" je místo slova píšťalko slovo útěcho.
Dále vám sem teď ještě napíšu, co bych chtěla zařadit, a z jakého důvodu, jednou ve své rodině + co v žádném případě zařadit nehodlám.
Takže prvně co hodlám zařadit jednou ve své rodině:

1. Jmelí - ať se máme pod čím líbat 😀😘
2. Betlém - možná, když seženu nějaký opravdu hezký, ze kterého si doslova sednu na zadek.
3. Pouštění lodiček - možná, ale to bych musela ještě nějak vymyslet a zrealizovat.

+ Moc se mi líbí z vyprávění tradice mé nejoblíbenější bloggerky a youtuberky MF a to, že sledovali Ježíška. Velkou svítilnou svítili na protější domy a to byl jakože ten Ježíšek, pak na chvíli zhasl, jakože byl třeba u sousedů a pak zase svítil, znovu zhasl a ozval se zvoneček. Ačkoliv jsem to jako dítě nezažila, musí to podle mého být opravdu krásné a proto bych to chtěla jednou zprostředkovat i svým vlastním dětem.
Zároveň mně se jednou stalo, že jsem napsala pozdě dopis Ježíškovi a tak mi na počítači Ježíšek taťka napsal nádherný dopis, upřímně jsem z něj byla naprosto hotová a tak jsem si říkala, že když bude příležitost, tak ho svým dětem také budu psát.

+ Chodit s dětmi do lesa zdobit stromeček pro zvířátka mrkví, jablky, hruškami, kedlubny, celery, vlašskými a lískovými ořechy, žaludy, kaštany, šípky, slunečnicovými, dýňovými či lněnými semínky, kukuřicí, lojovými koulemi, tyčinkami s lisovanými semínky, případně obilnými klasy či různým zrním, jeřabinami, bukvicemi, šiškami, košťály od zelí či kapust, pšeničnými a ovesnými vločkami, rýží či mákem.

A ještě si chci jednou koupit do vlastního domova umělou světelnou Girlandu.

A teď co zařazovat nechci a ve většině případech s naprostou jistotou ani nebudu:

1. Půlnoční mše - leda, že by na to byl zvyklí a přál si to jednou můj budoucí partner, jinak ne..
2. Lití olova - pro mě zbytečné
3. Kapří šupiny pod talířem - jelikož u nás kapra nejíme a je to to jediné, co na Vánocích nemám ráda, je mi líto každého kapra, který kvůli tomuto dni umře. Úplně se vyhýbám těm kádím s kapry, protože kdykoli vidím, jak někde toho kapra zařezávají, okamžitě mi je do breku.
   Snažím se masa vzdát úplně, i když je to pro mě těžké, protože maso mi chutná, ale aspoň se ho zatím snažím čím dál více omezovat.
   Samozřejmě vím, že to kuře, které jím o štědrovečerní večeři já, také musel někdo zabít, ale ačkoliv to je asi trochu povrchní, tak tím, že jsem tu vraždu neviděla, nebo dokonce nedej Bože to nemusela udělat já, tak mi to nevadí až tolik.
   Tahle tradice je to jediné, co u mě doma nikdy nikomu neprojde! Jednou koupil táta kapra domů a musel ho pustit..!
   
4. Házení střevícem - to mi přijde takové zvláštní, nechci říct trapné, ale spíš divné. Nechci urazit nikoho z vás, pokud tuto tradici stále dodržujete, ale mě přijde, že se hodila do doby tak kolem 50. let minulého století, ale dnes už mi to přijde trochu ujeté. Osobně proti této tradici nic nemám, v žádném případě ji tu nechci nijak hanit, ale toto u mě taky neprojde. Navíc bych si střevícem zničila podlahu.

Tak teď koukám, jak jsem na začátku psala, že tento článek bude kraťoučký a nějak jsem se rozepsala, takže ve finále je celkem dlouhý. Tudíž si myslím, že takhle by to pro dnešek mohlo stačit.