Štědrý den

Krásný štědrý čtvrtek přeji 🎁
Dnešní článek se týká, řekla bych, nejkrásnějšího dne v roce. Dne, kdy dětem září očička štěstím. Dne plného dárků. Dne, na který se těší nejen děti, ale i dospělí. Dne, kdy je u každého doma asi ta nejlepší a největší hostina za celý rok. Dne, kdy lidé soutěží o to, čí bramborový salát je nejlepší. Dne, kdy v televizi běží celý den pohádky. Jedna za druhou. A hlavně dne, který trávíte s těmi, na kterých vám záleží a které milujete. Kouzlo Vánoc se po roce zase vrátilo.

Ještě předtím než se k němu však dostanu, chtěla bych rychle zdůraznit, že tímto článkem ukončuji sérii vánočních článků a ještě předtím shrnout uplynulý čtvrtý adventní týden.
Jenom doufám, že se vám články líbily. Snažila jsem se, aby byly co nejvíce autentické, aby to bylo tak jak jsem to prožívala, zažívala, přesně tak jak jsem advent opravdu trávila. Prostě aby to bylo skutečně skutečné. 😀😍
A tak bych se ráda zeptala, který článek se vám nejvíce líbil nebo vás nejvíce zaujal? Inspiroval vás nějaký na třeba nový zvyk nebo na něco, cokoliv, jiného?

A teď tedy k poslednímu adventnímu týdnu. Ten byl už kratší než ostatní, přesto krásný a plný doplňování zbylých činností, které jsem do Vánoc ještě potřebovala stihnout.
Během týdne už jsem vytáhla náš zvoneček, který nám v dětství oznamoval příchod Ježíška. Teď ho už moc nepoužíváme, spíš je to opět taková dekorace.

Na pondělí jsem si napsala to do list, abych nezapomněla na nic z toho, co jsem potřebovala stihnout zařídit a objet na svém kole.
Mezi zastávky patřil bankomat, abych mohla objet Copy centrum a vytisknout si tak tu nástěnku vizí, takže tu už mám doma a už mi visí i u postele. Poté zverimex pro Ježíška a Futurum. Tam jsem měla pořád v hlavě takové šedé vánoční triko se sovičkou z New Yorkeru, které by se mi moc líbilo pro mou sestřičku, protože ona miluje sovy. Ale jak se říká, "Kdo zaváhá, nežere..", váhala jsem tak dlouho (kvůli nepřesné velikosti), až to tričko zřejmě vykoupily, protože už jsem ho tam dnes nenašla. Což mě na jednu stranu mrzí, ale aspoň na druhou má dušička pokoj.

V úterý jsem se rozhodla, že půjdu s Bárnym na poslední předvánoční procházku k řece, ale zároveň i poslední v tomto roce zřejmě.

Včera jsem dělala konečně bramborový salát. V budoucnu mám v plánu s vámi sdílet recept, ačkoli vím, že každý má ten svůj nejlepší salát, na který je od dětství zvyklý. Ale třeba by někdo rád vyzkoušel nový nebo z nějakého důvodu svůj recept nemá.

No a dnešní štědrý den u nás probíhal následovně:...
Já už mám takový svůj štědrodenní rituál, kdy ráno vstanu, vyvenčím Bárnyho, udělám snídani sobě i jemu, najíme se, pak si omyji hlavu a celý den koukám na pohádky. Přitom ale dělám ještě chlebíčky, dnes jsem i balila dárky, protože letos to vyšlo tak, že jsem měla (některé) dárky, které jsem z určitých důvodů nemohla zabalit dřív a chtěla jsem si to zabalit najednou.

Je to jediný den v roce, kdy mi nevadí si přivstat. Z předchozích dní mám většinou na papíru sepsaný ten televizní program, o kterém jsem mluvila už v minulém článku. Ve třech sloupečkách mám napsanou pohádku, program a čas, kdy a kde jí dávají, abych nepřišla o nic z toho, co chci vidět. O tom jsem vám říkala už minule a slíbila jsem vám, že vám zde řeknu víc. Takže jdeme na to.
Řeknu to teda zkráceně. Přijde mi, že kromě toho, že vidíte rovnou co teď dávají a kam máte rovnou přepnout, tak to šetří i čas v tom smyslu, že právě nemusíte prohledávat kanály a hledat, co pro vás není blbost. Díky tomu se můžete soustředit víc na přítomnost rodiny, na společnou přípravu večeře a těch výše zmíněných chlebíčků. Když to shrnu, tak si podle mě lépe užijete ten den celkově. Nepřijdete o nic. Pohádky můžou běžet v pozadí a stihnete toho mnohem víc. Užijete si všechno najednou. Nebo aspoň já z toho mám tento pocit, takhle to na mě působí.
Akorát já jsem ten typ člověka, který má radši novější filmy a pohádky než ty staré. Ty starší filmy na mě z nějakého nepochopitelného důvodu většinou působí docela negativně. Mám však pocit, že rok od roku si těch filmů a pohádek zapisuji méně a méně... těch starších je každoročně víc a víc a já moc těch oblíbených na Štědrý den nemám, takže když mám čas, tak si pouštím filmy v mezičasech i z YouTube.
Také si hned ráno beru poslední čokoládku z adventního kalendáře, když ho Barborka přinese, jakože letos ho přinesla, takže jsem ho ráno dojedla.
Když jsem byla malé dítě, tak jsme každoročně chodili na štědrovečerní procházku ještě před večeří, také to byla taková naše tradice, avšak poslední roky jí moc nestíháme.
Takže poté už jsem se jenom přichystala a zasedla ke štědrovečerní večeři, po dalším každoročním koncertu Arsinky a jídle u koled jsme se dostali ke stromečku, letos hlavně s praktickými, přesto krásnými dárky...

Jinak zde na fotce výše vidíte takové naše pietní místo, kde každoročně zapalujeme svíčky za lidi a zvířátka, kteří nás už opustili a nemohou tu s námi nadále být.

... například ty sobí ponožky jsou naprosto boží 😍 Nebo lískooříškové a mandlové máslo, fakt se těším na zítřejší snídani 😋
No pak jsem se koukla už jen na pohádku O vánoční hvězdě a na vánoční speciál Slunečné a pak už jsem rychle pracovala na tomto článku, aby vám mohl vyjít co nejdříve.

Jinak ještě včera jsem si nalakovala nehty, abych to dnes měla hotové, nemusela se jimi zdržovat a měla je čerstvě udělané i na další dny, kdy budeme jezdit po příbuzenstvu.. v téhle (coronavirové) době je to takové divné, zvláštní, nejisté a možná pro prarodiče nebezpečné, dlouho jsme přemýšleli, zda vůbec k příbuzným jet, aby jsme nedej Bože nenakazili právě prarodiče, ale přišlo nám škoda se nevidět a tak jsme si řekly, že pokud se cítíme dobře, nemáme žádné příznaky a byly jsme posledních 14 dní opravdu opatrní a v kontaktu s okolním světem co nejméně, tak prostě přijedeme a sejdeme se. Tak snad nám to dopadne dobře a nic se nestane.. moc se za to modlím.

Doufám, že v příštím roce konečně přemůžeme covid a já budu moci do článku zařadit i věci, které mi zde letos chyběli.. jako jsou třeba adventní trhy nebo bruslení na stadionu. ⛸⛸

A abyste si nemysleli, že trávím čas o štědrém večeru na počítači a píšu vám tento článek, místo toho, abych se věnovala své rodině, tak je to proto, že jsem doma sama, jelikož posledních několik let jsem o Štědrém dnu jen s mojí sestřičkou, naší maminkou a našimi chlupáči. Ale sestra pak jezdí ještě na troje Vánoce o stejném dni, takže máme vždy tak hodinu u stromečku, než jede k rodičům jejího přítele a co se mamky týče, tak ta dělá na směny a zrovna dnes jí vyšla noční v práci. Takže už máme po Vánocích a jsem zde sama, už jen s Bárnym a Arsou.. 🐶🐶
Zítra jedeme na Vánoce ještě tedy k babičce a pozítří k tátovi a dědovi, konkrétní města nebo místa psát nebudu z jistě pochopitelných důvodů. Nemusí všichni vědět, kde bydlí jednotlivý členové mé rodiny.
Tak snad jsem na nic z toho, co jsem zde chtěla zmínit nezapomněla. Doufám, že jste si Vánoce užili a budu se těšit v pondělí s dalším, po dlouhé době nevánočním článkem a s vánoční tématikou se snad vrátím zase za rok.