Krásnou neděli 😊
Tak nám začíná adventní čas. Máme tu první týden a první adventní neděli nazývanou Železná. Měla bych vám zde trochu popsat poslední před adventní týden, ale nejdříve se chci vrhnout na následující.
Na toto období se letos těším už nějakou tu chvíli, většinou, když chytnu vánoční náladu, tak je to nejdříve od prvního listopadu, protože do té doby se těším hlavně na Halloween, ale letos jsem se upřímně těšila ještě před Halloweenem, až mi to připomnělo moje dětské já, když jsem jako malé dítě prudila s tím, že jsem kolikrát už i v létě mamce brala kazetu s vánočními koledami a pouštěla si je v té naší rádiové věži. Řeknu vám, že mamka ze mě vždycky kvetla a tu kazetu proklínala, protože toho měla opravdu plné zuby. 😂
Každopádně zároveň mám letos poprvé i trochu střídavé nálady. Poprvé se mi stalo, že bych ve vánoční a adventní euforii měla i střídavě negativní náladu a nechápu proč se mi v hlavě vyskytovali i negativní myšlenky. Teď sice žádnou nedokážu pojmenovat, žádnou si nevybavuji konkrétně, ale třeba si něco vybavím než článek dopíšu. Napadá mě, že možná to tak je díky Coronaviru, jinak si to nedokážu vysvětlit.
Jinak letos jsem mamce koupila vánoční dárek už v půlce léta, dárek to byl praktický a používá ho už nyní, protože asi dva týdny na to, jí umřel ten starý kus. Ale výhodou toho je, že nám aspoň zbytečně neběží záruka.
A během dnešního dne jsem postupně pracovala na dárku pro babičku. Ten mám už skoro hotový, zbývá to jenom časově srovnat, ale to možná udělám během zítřka, protože k ní máme jet. Konečně.. asi po půl roce 🙏
A teď co se týče tedy v krátkosti toho posledního před adventního týdne. Týden to byl malinko hektický, byl plný zařizování různých věcí, ale i tak byl ve finále krásný.
20. 11. 2020. Vím, že tento den nespadá do posledního před adventního týdne a vím, že jsem psala, že dnes budu psát hlavně o něm, ale jelikož mamka v pátek koupila andělské zvonění, které k Vánocům také patří, tak jsem si řekla, že to sem též zařadím a napíšu.
Také jsem se rozhodla už začít mírně připravovat výzdobu bytu, kterou hodlám dodělávat ještě během příštího týdne...
Jinak na té čtvrté fotce byste mohli říct, že není nic Vánočního, ale mně to velmi připomíná rolničky.
A taky jsem už začala loupat ořechy a chystat tak těsta na vánoční cukroví...
Takže máme už připravená těsta na perníčky a vanilkové rohlíčky.. zbylá těsta ještě dodělám až od peču tyto.. linecké pravděpodobně už v příštím týdnu, ale na vosí hnízda a pařížské rohlíčky je ještě brzy...
Zároveň jsme už konečně přinesli ze sklepa krmítko a zprovoznili ho pro ptáčky, aby měli během zimy co papat. A případné veverky též.
Ještě sem hodím takovou malou vsuvku, kterou bych vás chtěla požádat, abyste se všichni k sobě teď v době coronavirové a i adventní chovali slušně. Mluvím o tom, protože ve středu večer jsem se při venčení Bárnyse zase jednou zdravě vytočila, díky jednomu dost starému pánovi, který zřejmě nebyl pořádně vychován, když na potkání tykal a hlavně nadával úplně cizímu člověku, kterého podotýkám nikdy v životě neviděl. Upřímně být chlap, tak jsem mu asi jednu natáhla, protože mi tím svým hnusným chováním zkazil celou procházku a opravdu nechápu, proč někteří jedinci mají potřebu vytvářet zlo.. jediné co se tím vrátí bude zase jen to zlo! To je prostě zákon přitažlivosti, co vysíláte se proti vám dříve či později obrátí a pak to zase přijímáte.. Více to tady rozvíjet nebudu, nebudu říkat o co se jednalo ani nic jiného, protože o tom tento článek není, takže teď zpět k příjemnějšímu adventnímu tématu.
Už jsem také vytáhla svůj vánoční hrneček a našla jsem dokonce jednu fotku z loňského roku s jiným, to byl také krásný hrneček...
A nakonec ještě zmíním pár dalších věcí, které mám na Vánocích moc ráda a bez kterých si skoro nedokážu Vánoce představit, takže:
Na Vánocích naprosto miluji vánoční reklamy na Kofolu tedy zlaté prasátko a Merci tedy sbor v kostele a hlavně tu píseň a melodii v té reklamě, taky miluji reklamu na vánoční kamión a už několik let se chystám jít i na ten reálný, ale pořad to nevychází, když tedy přijede do našeho města, tak buď jsem zrovna tak zaměstnána, že mi to nevyjde nebo jsem mimo město zrovna, a když by se mi to hodilo a víceméně na něj čekám, tak do našeho města vůbec nepřijede, ale i přesto mi to přijde jako taková hezká tradice.. jsem zvědavá zda letos bude. Trasu jsem zatím nenašla.
Taky miluji adventní čokoládový kalendář, jako dítě jsem ho snědla na posezení, které dítě ne, že?! Teď si dávám každé ráno jednu čokoládku, abych to stihla vycvičit a dostat ze sebe, ale přijde mi to jako taková hezká tradice. Jsem zvědavá jestli letos na Barborku dostanu 😄
Také už jsme se pustily s mamkou trochu do takového generálního úklidu, jako je třeba mytí oken nebo jsme dokonce i odsouvali gauč, co to šlo, a vytíraly prach takhle pod nábytkem. Docela jsme se přitom nasmály, protože jsme se shodly, že zatímco mamku vytáčí bordel, který je na první pohled vidět, tak ten mě nechává celkem chladnou, ale irituje mě bordel, který vidět na první pohled není. Jako například výše zmíněný prach pod gaučem. 😁 Tak se aspoň hezky doplňujeme... 😂
A poslední věc, kterou jsem si velmi oblíbila, už trochu loni, ale hlavně letos, je sledovat balkóny, jestli už na nich nestojí první připravené stromky a koukat tak trochu cizím lidem do oken, jestli už zdobí, nebo dokonce mají vyzdobeno. Tím se teď celé procházky kochám. A je vážně krásné vidět, jak večer co večer přibývá světélek v oknech.. 😊🎄
No a dnes jsme si zapálily s mamkou na našem provizorním věnci, což respektive znamená na hranaté misce s modrými kamínky, kterou jsem připravila už včera, první adventní svíčku. Chtěla jsem věnec dělat a třeba se k němu už konečně příští rok dostanu, ale mamka se bojí požáru z věnce, tak to doma nechce, což na jednu stranu i chápu.., ale možná udělám, respektive jen ozdobím, jeden na dveře.. 😊
Komentáře
Okomentovat
Krásný den přeji,
chtěla bych vás všechny požádat, pokud se rozhodnete komentovat mé příspěvky, budu samozřejmě moc ráda, budu vám vděčná, ale pouze pokud vaše komentáře budou psány slušnou formou. Což znamená bez jakékoliv známky výsměchu, bez jakýchkoli vulgárních a sprostých slov a bez jiných urážek.
Moc bych si přála, abychom si tu vybudovali příjemnou komunitu, kde ani vy, ani já se nebudeme muset bát zmínit něco co se vám nebo mě nelíbí, kde se nebudeme bát cokoliv říct.
Přála bych si, aby toto místo byl i takový odpočinek pro všechny, aby nám zde bylo dobře, ale to s nějakou negací nikdy nepůjde.
Teď myslím takovou negaci, kdy bychom psali řádky s vědomím, že tomu druhému chceme ublížit. Proti konstruktivní kritice samozřejmě nic nemám, je mi jasné, že ne každému se bude líbit to co tvořím, nebo co bych chtěla tvořit, každý jsme jiný a každého něco jiného zajímá a baví, takže zavděčit se všem je naprosto nemožné, proto si myslím, že nejen já, ale i všichni ostatní tvůrci, kteří ať už jsou profláknutí nebo by byli rádi profláknutí, tak všichni do jednoho jedou podle sebe, mluví o tom, co je pro ně důležité a co oni chtějí sdílet, ale myslím, že každý si rád poslechne konstruktivní kritiku, i když se kritika přijímá těžce. Proč? No to je snadné, každý se rád zlepšuje, každý by rád tvořil i pro vás a nejen pro sebe, i když si myslím, že to je také hlavní, protože si tak ukládáme vzpomínky na svoje dny, měsíce, roky, na svůj život. Ale pokud by vás to nebavilo, tak to přeci nemá cenu. Takže pokud je kritika podávána jako nějaká pomoc, jako něco dobrého, o čem bychom měli popřemýšlet, pak si myslím, že taková kritika je v pořádku. Naprosto! Pro všechny...
ale jelikož už píšu docela dlouho a už i ten text je dlouhý a asi vás nebude úplně lákat číst - podle toho co mi zde momentálně ukazují 1 827 znaků + ty co ještě přibydou než se vykecám a přibývají stále, tak to tu asi už pomalu ukončím.
Tak předem moc děkuji a loučím se s vámi. Na 1 991 znacích.. pa :).