Knihy

Zdravíčko moji 👋

Já se dnes vracím s tématem, které jsem chtěla upřímně vydat už před týdnem, ale nakonec jsem vždy upřednostnila ještě nějaké jiné, které mi do toho vlezlo. Jedná se o téma knihy, jak jste si mohli přečíst už z nadpisu článku. Ještě předtím než začnu bych chtěla říct, že v každém článku na toto téma si představuji, že by měli být tři knížky. To mi přijde tak akorát, ani krátké, ani dlouhé, tak snad se bude líbit.

A teď už teda k věci:
První kniha, kterou bych dnes ráda zmínila je knížka Hana od Aleny Mornštajnové.

Jak už asi spousta z vás ví, Alena Mornštajnová si předem zjišťuje fakta a na základě skutečných událostí píše smyšlené příběhy.

Kniha Hana se docela proslavila, řekla bych, že v poslední době je vidět všude, kam se podívám. I proto jsem se rozhodla si jí přečíst a jsem za to ráda. Udělala jsem dobře a chci vás motivovat, aby jste, pokud jste tak ještě neučinili, si jí také přečetli, protože za mě za to určitě stojí.

Děj se odehrává za druhé světové války a za epidemie Tyfu. Je to příběh tří generací židovské rodiny, které se musejí poprat s tím, co jim život přichystal. A že to nebyly krásné zážitky, to je asi každému jasné.
Alena zde krásně popisuje útrapy, které musela spousta lidí v tehdejší době zažívat, prožívat a hlavně přežívat.

Myslím si, že by si tu knížku měl přečíst každý už jen z toho důvodu, abychom si všichni uvědomili, jak teď máme život celkem snadný a co si naši předci museli prožít. Samozřejmě každá doba má něco, i dnes jsou těžké věci, které nás v životě potkají, ale myslím si, že s dobou, která je v knížce popisována se pořád nemůžeme srovnávat. Naštěstí s námi nikdo nejedná jako s věcmi a nedrží nás skoro o hladu, nevyužívá nás jako levnou pracovní sílu a nepřesouvá nás jak se mu zlíbí, nerozděluje rodiny, otce od matek a dětí.
Ale o tom jsem dnes mluvit nechtěla. Nevím co přesně vám můžu říct, aby jsem vás motivovala a zároveň vám neprozradila úplně děj, aby mělo pro vás vůbec ještě smysl si tuto knížku přečíst. Takže vám asi řeknu už jen to, že tenhle žánr mě nikdy moc nebavil, nebo jsem se možná k němu pořádně nedostala, každopádně po přečtení této knihy jsem na to svůj názor přehodnotila. Je to fakt úžasně napsané.

Druhá kniha, o které bych dnes chtěla mluvit je knížka Hygge od Meika Wikinga.

Tady se jedná zase o úplně jiný žánr a přesto je ta kniha jedním slovem boží. Tahle knížka je hodně proložená hygge obrázky. Krásné fotky od svíček, tlumených lamp, šálků čaje či kávy v posteli, ale i různých grafů. Je to vlastně takový návod, jak být v životě šťastný, jak si třeba zařídit byt, aby jste se tam cítily útulně. Také o receptech, při kterých se můžete cítit příjemně. Je to i o čase stráveném s rodinou a přáteli, i o různých aktivitách, ať už vnitřních či venkovních, které třeba právě s rodinou a přáteli můžete podnikat.
Víc už vám jí tady popisovat nebudu, i tak jsem vám řekla až dost, ale chtěla jsem vás inspirovat k přečtení, pokud jste jí však ještě nečetli. Tak snad se podařilo.

Jenom vám ještě řeknu, že je to inspirováno dány, kteří by měli být podle nějakých statistik a výzkumů nejšťastnější národ na světě. Je to neuvěřitelně čtivě napsané a i tuto knížku velmi doporučuji. Hlavně teď na podzim popřípadě v zimě si myslím, že je nejlepší období na tento typ knížek.

Třetí kniha, kterou vám dnes představím se jmenuje Život značky Hygge od Rosie Blakeové.

Tato knížka je první hygge román o hlavní hrdince Kláře, která je Dánka, ale již několik let žije v Anglii. Přijede do jedné vesničky, kde funguje jen hostinec a krámek s hračkami. Ten večer je v hostinci vzrůšo, protože majitelka krámku Luisa už ztratila trpělivost, odmítla dál vysedávat v krámku, když jí denně přišel jeden zákazník a rozhodla se odletět do Španělska. Potřebovala však, aby se jí někdo postaral o zvířátka. Byla majitelkou líného kocoura Roddyho a papouščice Lady. Chtěla o to požádat majitele hostince Gavina, ale Klára se jí nabídla, že se jí postará o byt, zvířata i krámek a Luisa toho nakonec využila. Poté se příběh točí okolo Klářiny práce kolem krámku, seznámení s Luisiným synem Joe, který žije a pracuje v Londýně a následně o tom, jak se jejich příběh vyvíjí, než přijde rozuzlení a závěr děje, ve kterém to dopadne sice moc hezky, ale tak, že si každý z vás musí knížku přečíst pokud jste tak ještě neučinili, abyste na to přišli.. 😂😊

Dlouho jsem přemýšlela, proč má ta knížka zrovna tento název, jasně, byl to román s hygge prvky, ale stejně jsem měla pocit, že je ten název zvláštní. Pak jsem na straně 170 dole, asi 8 řádek od spodu našla větu, ve které je přímo život zn. hygge napsaný a hned mi to začalo dávat větší smysl 😊

A poslední věc, kterou vám o této knížce řeknu je ta, že knížku jsem měla během týdne přečtenou a tím chci říct, že je velmi čtivá.

A mimochodem víte, že přesně za měsíc bude 1. adventní neděle? 😇