Dovolená Špindl

Krásný den moji milý,

já se dnes vracím s malinko odlehčeným tématem po těch dvou vážnějších, příští téma bude odlehčené ještě víc. Dnešní článek chci věnovat naší původně třídenní dovolené s mamkou, na které jsme měly být teď aktuálně a to od středy 21. 10. do pátka 23. 10. ve Špindlerově Mlýně. Coronavirus s naší dovolenou teda pěkně zahýbal, protože jsme měly jet už v červnu, ale díky první vlně nám to přesunuli na konec října.

Přesto, že už bych to opravdu potřebovala, protože už mám trošku co dělat, abych nepropadla psychicky do depek a cítím, že už z těch známých ulic potřebuji vypadnout, to úplně podle našich plánů nevyšlo. Začínám mít pocit, že jsme pro vládu tak trochu figurky na šachovnici, se kterými si hýbou jak potřebují. Já to mám totiž tak, že svoje rodné město naprosto miluji, nechtěla bych žít nikde jinde a vždycky se sem ráda vracím. Ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Když tu jsem opravdu dlouho bez alespoň jednodenní pauzy, tak začínám být taková otrávená a čím dál víc psychicky na dně. Cestování, i když třeba jen jednodenní výlety, mi pomáhají se odreagovat, něco poznat, vyčistit si hlavu a plná nové energie se vracím ráda domů.

No, abychom se někam posunuli, Bárníčka jsme daly k mojí sestřičce na hlídání a vyrazily jsme na Terminál, protože jsme odtud jely autobusem v 8:50 z Hradce. V autobuse jsem si četla knížku, o které budu mluvit brzy v jiném článku. Cesta trvala asi dvě hodiny, takže jsme dojely do Špindlu něco málo před 11h. Vtipné na tom bylo, že když jsme dorazily na místo, tak víc jak polovina cestujících zůstala sedět, protože nám nějak nedocházelo, že jsme v cíli. Musel nás na to upozornit řidič. 😂

Poté jsme se vydaly na hotel. Když jsme tam došly, jenom jsme si tam hodily batohy na recepci a šly jsme se projít. Ušly jsme asi 10km. Šly jsme z našeho hotelu kolem Boudy Bílého Labe přes dřevařskou cestu a zpět na náš hotel Praha. Cesta trvala tak 2,5 hodiny, takže když jsme dorazily něco málo před třetí na hotel, recepční nám musela s lítostí oznámit, že vláda ze dne na den zase nařídila lockdown, takže nás bohužel nemůže ubytovat, protože ráno v 6 hodin zavírají hotel, což nás nejen šokovalo, ale hlavně naštvalo.

Bohužel s tím nikdo z nás nic neudělá, takže se nám tato dovolená už podruhé přesunula na zatím bůh ví kdy. Ale slíbila jsem, že můj obsah se už tohoto téma týkat nebude, takže pryč s tím, jenom jsem chtěla osvětlit co se stalo.

PS: Vím, že ta skvrna na noze vypadá zvláštně, vylila jsem si do klína trochu vody z flašky 😁

Každopádně, abych se dostala k jádru věci, když nám to slečna na recepci oznámila, nezbylo mi nic jiného, než si přes internet najít spojení zpět. A jak se říká, že nic není náhoda, tak asi nebyla, protože za necelých dvacet minut nám jelo přímé spojení domů. Takže jsme během 10 minut sešly dolů na autobus. Po cestě jsem si zase něco málo přečetla do zásoby a po návratu domů jsem si ještě dojela pro Bárníčka.

Sečteno podtrženo z třídenní dovolené byl jednodenní výlet, s tím, že se dovolená nejen malinko prodražila, ale hlavně odložila, takže já se jen modlím, že snad co nejdřív bude Špindlu pokračování 🙈